KOPULETÁ, E. Struktura a vlastnosti nanokompozitních sítí kolagen/HAP [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.
Práce je vhodně rozdělena do 6 kapitol, seznamu zkratek, seznamu literatury a příloh vcelkovém rozsahu 144 stran. Po formální stránce splňuje všechny požadavky kladené na dizertační práci v DSP MCH na FCH VUT v Brně. V Úvodu je aktuální problematika reologického chování nanokompozitů kolagenu a hydroxyapatitu zasazena do kontextu rozvoje tkáňového inženýrství tkání derivovaných z mesenchymu. Jedním z rekurentních problémů, které práce osvětluje, je vztah mezi strukturou a vlastnostmi Coll/HAP nanokompozitů tvořících stěny porézních buněčných nosičů. Další dosud otevřenou otázkou, kterou práce řeší, je vliv přítomnosti nanočástic s atraktivními interakcemi na samouspořádávací procesy v kolagenu. Bylo připraveno několik koncentračních řad jak kolagenu samotného tak hydroxyapatitu při konstantní koncentraci kolagenu. Použité experimentální techniky jak pro měření reologických a viskoelastických vlastností tak pro pozorování struktury se jeví jako vhodně zvolené a uchazečka prokázala, že tyto techniky zvládla velmi dobře včetně vyhodnocování získaných experimentálních dat. Byl popsán mechanismus molekulárního vyztužení ve studovaných nanokompozitech a byl navržen model, který je schopen jednotlivé příspěvky kvantitativně zachytit. V další části byla popsána kinetika tvorby kolagenového hydrogelu samouspořádávacími procesy. Získané výsledky odpovídají mechanismům navrženým v literatuře. Navíc bylo zjištěno, že pro dosažení reprodukovatelnosti výsledků měření je třeba vždy vzorky podrobit kondicionační fázi v délce cca 1500 s, aby došlo k rozrušení nedefinované struktury vzniklé spontánně mezi přípravou vzorku a vlastním měřením. Bylo také zjištěno, že HAP ve větších koncentracích zpomaluje či zcela zastavuje samouspořádávací procesy v kolagenu. Tato zjištění vedla k získání unikátních vlastností stěn v porézních buněčných nosičích založených na studovaných systémech umožňujících přípravu takových nosičů s predikovatelnými vlastnostmi. Reologicky se hydrogely kolagenu i jeho nanokompozitů chovaly jako Binghamovské kapaliny s mezí kluzu závislou na koncentraci kolagenu a HAP. Výsledky uchazečky byly publikovány v několik ačasopisech s IF od 1 do 5.9 a na mezinárodních konferencích. Zadání práce bylo splněno v plném rozsahu a lze tedy předloženou práci přijmout jako podklad pro obhajobu v DSP MCH na FCH VUT v Brně. Doporučuji, aby po úspěšné obhajobě byla uchazečce udělena vědecká hodnost doktor filozofie (Ph.D.).
Disertační práce Ing. Emy Jančářové se zabývá strukturou a vlastnostmi nanokompozitních sítí na bázi kolagen/hydroxyapatit. Tato oblast se jeví jako velmi zajímavá z akademického i medicínského pohledu. Postihuje současné směry výzkumu v daném oboru. Je vysoce aktuální a odpovídá soudobým trendům v oblasti výzkumu. Tato práce je zaměřena na samouspořádávací procesy, kinetiku, obecné zákonitosti řídící proces samouspořádání a mechanické vlastnosti kolagenních roztoků. Dále byl zkoumán efekt hydroxyapatitových nanočástic na samouspořádávání kolagenu a mechanické vlastnosti výsledných nanokompozitních hydrogelů. Byly objasněny možné mechanismy interakcí mezi kolagenem I a hydroxyapatitem spolu s popisem vývoje struktury a vlastností na různých úrovních struktury. Byly měřeny a molekulárně interpretovány závislosti viskoelastických veličin na smykové rychlosti spolu s viskoelastickým chováním. Dále byla studována struktura kolagenních scaffoldů a určen vliv HAP a síťování. K charakterizaci byly použity různé analytické a fyzikálně-chemické metody. Výběr zvolených metod co do množství a typu považuje oponent za adekvátní a vhodné. Práce sama je koncipována obvyklým způsobem. Text práce je napsán s vysokou odborností, poukazující na aktuální problémy a limity v daném vědním oboru. Pro nezaujatého čtenáře působí velmi kvalitně a dobře se čte (text je „tekutý, hutný a někam směřuje“). Toto jasné a srozumitelné zpracování práce dokazuje schopnosti autorky a adekvátní orientaci ve studovaném oboru. Práce je napsána bez jazykových chyb. Použitá literatura naznačuje, že autorka se jeví jako dostatečně vyspělá při práci s literárními zdroji. Po formální stránce k práci nemám žádných připomínek, až na kvalitu některých obrázků v teoretické části, která je diskutabilní. V rámci posudku bych si dovolil položit dotaz do diskuse: Na straně 72 práce hovoříte o nanočásticích hydroxyapatitu o průměru okolo 100 nm, měřeno mikroskopem. Uveďte a popište další metody pro stanovení velikosti částic. Naznačte jejich limity. Na závěr konstatuji, že předložená disertační práce má dle mého názoru vynikající úroveň po všech stránkách. Autorka vzhledem ke kvalitě předložené práce splňuje veškerá požadovaná kritéria a osvědčila, že je dostatečně vyzrálou osobností. Práce svou kvalitou nepochybně výrazně převyšuje běžný průměr obvyklý i na zahraničních pracovištích. Tyto důvody mě tedy vedou jednoznačně k závěru, že: DOPORUČUJI aby po úspěšné obhajobě disertační práce byl Ing. Emě Jančářové přiznán titul Ph.D.
eVSKP id 76896