ŽAMPACH, A. Automatizovaný měřicí testovací systém [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Štohl, Radek

Během zpracování bakalářské práce student prokázal jisté teoretické i praktické znalosti a dovednosti. Řešení práce věnoval potřebné úsilí. Prokázal schopnost samostatné práce jak při práci s literaturou, tak při návrhu, realizaci softwarového řešení. Konzultací využíval v minimální šíři. Z hlediska vedoucího nemám k práci studenta zásadní připomínky.

Posudek oponenta

Havránek, Zdeněk

Cílem bakalářské práce bylo vytvoření automatizovaného měřicího systému pro základní elektrotechnické testy (měření VA charakteristik, měření kapacity baterií, měření spotřeby zařízení), zejména pak vytvoření měřicího a testovacího programu v prostředí LabVIEW. Vytvořené SW moduly pro měření uvedených parametrů měly být ověřeny na reálných testovacích přípravcích. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, kde teoretická část má kompilační charakter. Praktickou část lze považovat za vlastní práci studenta. Práce je zpracována v logickém sledu, některé kapitoly však neodpovídají jejich důležitosti. V teoretické části práce se student věnuje způsobům automatického měření a používaným softwarovým nástrojům pro jeho programování. Největší pozornost v této části student nelogicky věnoval popisu sběrnice GPIB (8 stran), i když tyto informace žádným způsobem nevyužil při praktickém programování, protože z vytvořeného programu v LabVIEW je zřejmé, že využil již vytvořené VISA ovladače přístrojů a tedy s programováním přenosu po sběrnici GPIB se vůbec nesetkal. Na tuto část navazuje popis komunikace s měřicími přístroji v prostředí LabVIEW a dále popis vlastního programu v LabVIEW pro realizaci požadovaných automatizovaných experimentů. V teoretické části mi chybí zejména rozbor použitých měřicích metod pro realizaci požadovaných měření dle zadání. Největší slabinou práce jsou nepřesnosti uvedené v kapitole 7, která je věnována validačním měřením. Všechna měření nejsou dostatečně popsána, zejména pak přípravky, které byly zkonstruovány pro tento účel. Bez tohoto popisu je pak jen velmi těžké posoudit, zda naměřené hodnoty jsou realistické a zda odpovídají nějakým reálným zařízením. Při základním měření statické V-A charakteristiky diody student prezentuje výsledky, které absolutně neodpovídají skutečnosti (na diodě naměřil v propustném směru 9V!). Stejné je to i při měření VA charakteristiky tranzistoru - opět chybí jakýkoli popis o jakou charakteristiku jde a uvedená závislost je v každém případě chybná. Dále pak při měření kapacity bateriových článků popsaných typů naměřené výsledky, zejména závislost napětí článku na době vybíjení, neodpovídají ani vzdáleně obvyklým provozním napětím těchto článků a není možné tedy posoudit, zda naměřené závislosti jsou reálné. Při měření spotřeby mikroprocesoru se sice zmiňuje o možnosti měření spoptřebované energie, ale tuto výpočetní alternativu neimplementoval (měří se pouze aktuální příkon a to jen v 20 sekundových intervalech). I přes výše uvedenou kritiku student zvládl naprogramovat ovládání měřicích přístrojů připojených přes sběrnici GPIB v LabVIEW dle předpokládaných měřicích metod a zdá se, že naprogramovaná řešení jsou funkční. Vytvořený ovládací software v LabVIEW je komfortní a uživatelsky příjemný. V tištěném dokumentu však postrádám prezentaci blokového diagramu alespoň jedné části programu v LabVIEW. Po formální stránce je práce na dobré grafické i jazykové úrovni, občas se v práci objevují překlepy. I přes uvedené výtky je možné konstatovat, že zadání práce bylo splněno a student prokázal znalosti na úrovni bakalářského studia. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení C/72.

eVSKP id 22714