SHADRINA, A. Využití nástrojů projektového managementu ve firmě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2020.

Posudek vedoucího

Smolíková, Lenka

Předložená bakalářská práce má řadu nedostatků. V červenci byla první verze bakalářské práce neúspěšně obhájena. Bohužel se od této neúspěšné práce tato práce příliš neliší. Doporučení komise a vedoucí práce se v práci neprojevily. Připomínky ke grafické a jazykové stránce práce: • Grafické uspořádání – v práci není dodržena Směrnice pro úpravu BP/DP – např. není text zarovnaný do bloku, práce není číslována. • Práce obsahuje gramatické chyby, jsou zde překlepy a pravopisné chyby. Práce měla projít jazykovou korekturou. Práce nesplňuje požadavek minimálního počtu stran pro bakalářskou práci (proto možná není práce očíslovaná). Připomínky k analytické části práce: • Analytická část práce je nedostatečná, uvedené analýzy jsou velmi povrchní a obecné. Chybí zde uvedení zdrojů, ze kterých autorka při analýze vycházela. U SWOT analýzy není jasné, jak byly sestaveny hrozby a příležitosti, protože v práci chybí analýza obecného okolí SLEPT. Připomínky k návrhové části: • Logický rámec a WBS nejsou propojeny. • Ganttův diagram – v tomto provedení se nejedná o Ganttův diagram – činnosti nejsou provázány, chybí vyznačení kritické cesty. Tento graf je pro vedení projektu zcela zbytečný. Chybí zde komentář, co z provedené časové analýzy vyplývá. Všechny kapitoly v práci by si zasloužily detailnější rozpracování. Na práci je vidět, že byla psána na poslední chvíli. Z výše uvedených důvodů nemohu práci hodnotit jinak, než stupněm E. Otázka k obhajobě: 1. Z jakých podkladů jste vycházela při sestavení SWOT analýzy, zejména položky Příležitosti a Hrozby.

Posudek oponenta

Doskočil, Radek

Cílem bakalářské práce s názvem "Využití nástrojů projektového managementu ve firmě" je využít nástrojů a teoretických znalostí projektového managementu při řešení IT projektu u vybrané firmy. Práce jako celek vykazuje řadu nedostatků. Teoretická část práce není dle mého názoru zpracována na dostatečně kvalitní úrovni. Tato část nejprve definuje problematiku projektového řízení a dále, dle životního cyklu projektu, velmi stručně popisuje vybrané metody a techniky z oblasti projektového managementu. Svým rozsahem zaujímá tato část 10 stran textu. Ze seznamu použité literatury vyplývá, že bylo využito pouze 9 zdrojů (5 odborných knih, 4 elektronické zdroje), což dle mého názoru není pro kvalitní zpracování teoretických východisek práce dostačující. Navíc ze základních literárních pramenů uvedených v Zadání bakalářské práce byly využity pouze 2 z 5 doporučovaných. Na řadě míst rovněž chybí jasný odkaz na použitou literaturu. Z uvedených výtek vyplývá, že studentka neprokázala dostatečnou odbornost v dané problematice a schopnost pracovat s adekvátními literárními zdroji. Analytická část práce je zpracována velmi povrchně. Tato část svým rozsahem zaujímá pouze 6 stran textu, včetně představení vybrané firmy, kterou za analýzu rozhodně nelze považovat. Těžištěm analytické části práce je SWOT analýza firmy, která ovšem není podložena relevantními dílčími analýzami, tudíž její závěry jsou velmi vágní. Například chybí zpracování SLEPT analýzy, která navíc byla představena v teoretické části práce. Klíčové závěry ze SWOT analýzy nejsou nikterak zohledněny v návrhové části práce, kdy strategie plánování a realizování projektů musí odrážet současný stav v dané firmě. Jelikož těžiště práce spatřuji zejména v kapitole 4 (Návrh řešení a přinos návrhů řešení), kde autorka zpracovává vlastní návrh projektu přípravy online kurzu, očekával bych v tomto kontextu zpřesnění jak názvu práce, tak jejího hlavního cíle, které by tuto skutečnost měly odrážet. Tato stěžejní část práce je z pohledu principů projektového řízení zpracována ve všech dílčích analýzách projektu (časová, zdrojová, nákladová, riziková) velmi povrchně. Dílčí analýzy neobsahují patřičné komentáře, jsou zpracovány (s výjimkou obrázku č. 9 Ganttův diagram) pouze „ručně“, tedy bez využití vhodného softwarového nástroje pro podporu plánování a řízení projektů, čímž je mimo jiné dána i jejich vzájemná neprovázanost. Základní otázkou zůstává, zda Vámi vybraný „projekt“ lze za projekt, z pohledu definice projektového řízení, považovat a zda je nutné jej řídit po linii projektového řízení. Kapitola 5 (Přínosy návrhu řešení) je pouhým shrnutím dílčích analýz realizovaných v návrhové části práce. Přínosy, které by měly mít přímou vazbu na vybranou firmu, nejsou explicitně uvedeny. Z formálního hlediska práce vykazuje rovněž jisté nedostatky, jako např. absence číslování stran, zarovnání textu do bloku v některých pasážích apod. Po stránce jazykové práce obsahuje řadu gramatických resp. stylistických chyb a překlepů. Práce jako celek navíc nedosahuje minimálního rozsahu počtu stran definovaného platnou směrnicí resp. její přílohou. Z výše uvedených důvodů práci hodnotím stupněm F – nevyhovující.

eVSKP id 129394