ONDRUCH, T. Určení termofyzikálních vlastností okují na oceli pro vysoké teploty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.

Posudky

Posudek vedoucího

Pohanka, Michal

Práce se zabývá problematikou inverzního výpočtu termofyzikálních vlastností okují, které jsou při měření stále přichyceny k oceli, ze které byly vytvořeny během oxidace. Získané hodnoty tak umožňují velmi přesně aplikovat získané vlastnosti do numerických modelů vedení tepla. Student vypracoval velmi kvalitní práci. Splnil v plném rozsahu zadané cíle, při řešení problémů pracoval velmi samostatně a iniciativně. Po zaškolení byl sám schopen provádět měření na poměrně složitém a drahém zařízení. Přestože se jedná o velmi komplexní problematiku, dokázal se s ní dobře vypořádat a efektivně vměstnat informace do rozumného počtu stran. Logické uspořádání, grafická, stylistická úprava jsou na výborné úrovni. Pro příští práci bych studentovi doporučil nezapomenout zahrnout do práce fotografie zařízení, na kterém se měření provádějí. Čtenáři to umožní lepší pochopení práce. Celkově hodnotím práci známkou výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Votavová, Helena

Předložená práce se zabývá pokročilým přístupem určování termofyzikálních vlastností okují na oceli 54SiCr6 za vysokých teplot. Teoretická část práce je přehledně rozdělena do několika kapitol, které popisují jak základní principy přenosu tepla, tak matematický aparát, který se používá pro jejich modelování. Text práce přehledně navazuje a bez zbytečných odboček vysvětluje potřebnou problematiku z oblasti parciálních diferenciálních rovnic a numerických metod. Dále je v textu představen princip laserové zábleskové metody, která slouží k samotné realizaci experimentální části práce. Experimentální část práce stručně popisuje výrobu vzorku a samotné měření. Dále popisuje konečněprvkový model, který je použit pro simulaci samotného měření. Autor používá metody odezvové plochy, aby se počítačovou simulací co nejvíce přiblížil reálnému měření v peci. Nalezené optimum funkce poté převádí na konkrétní hodnoty termofyzikálních veličin a porovnává je s dostupnou literaturou. Závěr experimentální části tvoří citlivostní analýza, kde autor správně identifikuje možné nedostatky numerického modelu. Práce jako celek spojuje pasáže z oblasti pokročilé matematiky a aplikuje je přímo v technické praxi. Cíle práce byly splněny bez výhrady. S menší výhradou bych hodnotila použití metody odezvové plochy, kde je pro regresní analýzu u CCC designu použito pětkrát opakované měření v centrálním bodě. Tento způsob řešení není nezbytně nutný, opakovaná měření v tomto případě neslouží k odhadu rozptylu deterministického modelu. Jedná se pouze o drobnější kosmetickou vadu, která ovšem nijak neovlivní kvalitu a aplikovatelnost dosažených výsledků. Nutno také podotknout, že se jedná o aplikaci pokročilé matematické statistiky, která je přednášena až v magisterském stupni studia. Grafická úprava práce je nadprůměrná s minimem typografických chyb. Student velmi dobře pracuje s příslušnou literaturou a řádně všechnu cituje. Práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací A
Navrhovaná známka
A

Otázky

eVSKP id 100776