VÍT, L. 3D měření pomocí řádkových kamer [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.

Posudky

Posudek vedoucího

Richter, Miloslav

Student měl za úkol provést zjištění možností 3D rekonstrukce objektů pomocí řádkových kamer, a to ve dvou sestavách pro různé vzájemné polohy. Tato metoda patří mezi ne často používané, proto musel nejen nastudovat množství literatury, ale též upravovat postupy, které jsou většinou pro plošné kamery. Pro nasnímání dat měření si vytvořil testovací pracoviště. Rozsah práce je na horní hranici doporučeného. V práci se vyskytují překlepy a drobné nepřesnosti, které však neztěžují přehlednost a čitelnost textu. Z výsledků práce je možné konstatovat nejen splnění zadání, ale i ověření možnosti aplikovat tyto metody v praxi. I když si práce od samého začátku nedávala za úkol dosáhnout přesných výsledků a počítala s maximální mírou zjednodušujících podmínek a předpokladů, je škoda, že studentovi nezbyl čas na rozbor původu nepřesností výsledků (zda jsou důsledkem daných zjednodušení, jako neuvažování zkreslení, nebo mají původ v nepřesnostech měření). Práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta.

Navrhovaná známka
B
Body
82

Posudek oponenta

Honec, Peter

Cílem bakalářské práce p. Víta bylo otestovat 3D rekonstrukci objektu s využitím stereofotogrammetrie a dvojice řádkových kamer. Tento princip není často využíván, proto téma hodnotím jako velmi zajímavé. V úvodu bakalářské práce student dostatečně, srozumitelně a čtivě popsal relevantní teorii zpracování obrazu i epipolární geometrie. Pro dokreslení základních operací zpracování obrazu demonstroval vlastnosti filtrů na kočce Mie, kterou upřednostnil před notoricky známou a v oblasti image processingu až příliš často zobrazovanou Lennou Soderberg, za což chválím. Na obr. 2.19. je dle mého názoru chybný první snímek, kde je pravděpodobně chyba přetečení jasového rozsahu. V teoretické části ale postrádám obecnou definici přesnosti při 3D rekonstrukci, která je závislá na vzdálenosti objektu, bázi kamer, jejich rozlišení a dalších parametrech scény. Pro snímání byl vytvořen s podporou 3D tisku a konstrukčního umu studenta dopravníkový pás se stejnosměrným motorem. V praktické části bakalář provedl několik měření modelových objektů. Zde spíše nabývám dojmu, že měření bylo metodou pokus-omyl, kdy student dosahoval střídavě lepších a střídavě horších výsledků při různých konfiguracích scény. Ale bohužel bez nějaké úvahy, proč jsou přesnosti měření občas nedostatečné. Toto pramení z mé předešlé výtky z teoretického úvodu a chybějící definice přesnosti. Pokud by byla tato definice napasována na konkrétní parametry měření, zajisté by studentovi vrtala hlavou skutečnost, proč při experimentech dosahuje možná o řád horší přesnosti, než je teoreticky možná. Toto vše by vyřešila důsledná kalibrace scény a kompenzace zkreslení objektivu polynomem 3. až 4. řádu, což je pro takovéto účely dostatečné. Práce i přes tyto výtky je zpracována dostatečně. Rozsah dokumentu je spíše nadprůměrný, stylisticky v pořádku, v logickém sledu. Zdrojové kódy v Matlabu jsou psány srozumitelně. Ve finále student, i když s některými nedostatky, splnil všechny body zadání. Tuto práci doporučuji k obhajobě před komisí.

Navrhovaná známka
C
Body
70

eVSKP id 142631