BRÁBLÍKOVÁ, A. Mikroelektrodová pole pro bioelektroniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Salyk, Ota

1. Splnění požadavků zadání: Požadavky zadání byly ve skromné míře splněny 2. Studium literatury a její zpracování: Studentka zpracovala podrobnou rešerši vhodnou k řešení zadané práce. 3. Využití poznatků z literatury: Těžiště rešerše mělo být více posunuto z aplikačních vlastností PEDOTu do oblasti zkoumání stability kovových elektrod ve fyziologických roztocích. 4. Kvalita zpracování výsledků: Výsledkem je vyrobená platforma pro stimulaci a diferenciace kmenových buněk a výsledky jejího testování. Byly provedeny analýzy interakce platforem s fyziologickým roztokem a analýza výluhů a byla potvrzena přítomnost toxických kovových iontů. 5. Interpretace výsledků, jejich diskuse: Z analýzí bylo možno získat více závěrů, především týkající se doporučení úpravy povrchů a provedení dalších experimentů. 6. Závěry práce a jejich formulace: Byla zjištěna toxicita elektrod pro buněčné kultury vlivem vyplavování a difúze iontů niklu a mědi přes krycí zlatou vrstvu a vrstvu PEDOTU:PSS. Pro další experimenty nezbyl čas. 7. Využívání konzultací při řešení práce. Studentka nejevila dostatečný zájem o konzultace a sdílení svých zjištění 8. Celkový přístup k řešení úkolů: Vytýkám studentce nízký smysl pro týmovou práci, lehkomyslný přístup a málo vlastní iniciativy i výsledků.

Posudek oponenta

Vala, Martin

Práce předkládaná studentkou Bc. Anetou Bráblíkovou s názvem „Mikroelektrodová pole pro bioelektroniku“ se zaměřuje na velice aktuální téma elektronických senzorických polí pro monitorování fyziologických funkcí buněk či jejich stimulaci. Práce detailněji rozpracovává možnosti použití různých materiálů pro konstrukci elektrodového pole pro ovlivnění diferenciace kmenových buněk pomocí elektrického pole. Teoretická část se zaměřuje na popis akčního potenciálu srdečních buněk, uvádí vhodné techniky pro jejich studium a zabývá se vhodnými materiály a metodami přípravy zařízení pro jejich studium. V této úvodní části práce (včetně abstraktu) je uvedeno, že práce je zaměřena na konstrukci senzoru pro zaznamenávání fyziologických funkcí kardiomyocytů za účelem testování cytotoxicity léčiv. V experimentální části se ale dozvídáme, že byla připravována stimulační platforma pro ovlivnění diferenciace kmenových buněk. Teoretická část by tedy měla obsahovat spíše rešerši současného stavu poznání na poli vlivu elektrické stimulace na kmenové buňky. Dále se teoretická část nevěnuje poznatkům ohledně rozhraní elektroda-elektrolyt, které je těžištěm experimentální práce. V experimentální části se studentka věnovala přípravě elektrodových platforem s použitím různých materiálů a studiu jejich vlastností. Na základě měření elektrických parametrů elektrod a kultivačního média hledá vhodné podmínky pro přípravu a úpravu platformy, která by byla pro daný účel vhodná. Navržené postupy a experimenty jsou logické a dobře odůvodnitelné. Nicméně, práce působí nedokončeným dojmem a studovaná problematika by se jistě dala rozpracovat mnohem více. Např. v kapitole 5.2.1 postrádám zhodnocení dosažených výsledků, tj. co zjištěná tloušťka PEDOTu pro připravovanou platformu znamená. V kapitole 5.3 postrádám diskusi závěrů vyplývajících ze zjištěných odporů testovaných past PEDOTu. V kapitole 5.3.1 chybí popisovaná kalibrační závislost, která byla použita při stanovení koncentrace vyluhovaných iontů. Kapitola 5.4.2 působí neukončeným dojmem, tedy návrhem síta. Přesto, že v závěru práce se v vyskytuje tvrzení, že ani elektrodové pole připravené pomocí uhlíkové pasty není vhodné, nikde v práci se neobjevují výsledky, na základě kterých by bylo možné tento závěr formulovat. Kapitola 5.4.2 popisuje test biokompatibility (MTT test) ale neuvádí žádné měřitelné hodnoty, které by umožnily výsledky zhodnotit. Problematika věnující se použití kyselin pro vyluhování toxických iontů by mohla být více rozpracována, např. by měla být provedena podrobnější optimalizace koncentrací kyselin a časů luhování. Práce obsahuje celou řadu nepřesných formulací ukazujících na ne zcela hluboké pochopení problematiky. Dále je používána řada počeštěných anglických termínů, např. „pacemakerová“ buňka, „mobilita“ nosičů náboje. Popis akčního potenciálu v kapitole 3.1.1 by nemusel být převzat z anglického zdroje. Pak by byla použita správná, česká terminologie. V práci je poměrně velká spousta překlepů, nesprávně skloňovaných slov a typografických prohřešků (minimálně 15). Výsledky z ICP-spektrometrie (Obr. 27, 28, 29, 31, 32) by bylo vhodnější přepsat do vlastních tabulek. Takto se jedná o nepřehlednou prezentaci v práci dále nediskutovaných dat. V česky psané práci bych také uvítal obrázky s českým popisem. Také byl použit font s nevhodnou šířkou, který neobsahuje některé symboly. Výsledkem jsou čtverečky na místo znaků, např. v jednotkách veličin. I přes uvedené nedostatky práce dle mého názoru splňuje nároky kladené na diplomovou práci a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 116051