DOČKAL, M. Fotonická krystalická vlákna [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Šporik, Jan

Bc. Martin Dostál se v rámci své diplomové práce zabýval využitím fotonických krystalických vláken. Student splnil všechny body zadání. Teoretická část práce je tvořena vysvětlením principu funkce PCF a následným výčtem jednotlivých typu vláken, která jsou komerčně dostupná. Tato část je velmi podrobná. Popisuje parametry jednotlivých typů vláken a je doplněna o kvalitní grafické zobrazení jednotlivých typů vláken. Praktická část je složena ze dvou částí. První obsahuje ukázku principu 1D periodické struktury a její využití v Braggově vlákně. Druhá část se zabývá návrhem a simulací jádra s 2D periodickou strukturou. Student využívá komerčně dostupný simulační program. Práce ukazuje závislosti mezi tvarem a velikostí struktury jádra PCF a jeho přenosovými parametry. Výsledky jsou následně diskutovány. Student mohl být více konkrétní v aplikaci takových vláken. V práci je někdy nepřesné a neodborné vyjadřování a také některé typografické chyby (např.: nedodržení 4 úrovní nadpisů, změna patkového a bezpatkového písma). Během řešení práce student postupoval velmi samostatně, několikrát konzultoval. Případné nedostatky a výtky vždy opravil. Výsledky bylo možné lépe prezentovat a diskutovat jejich využití.

Posudek oponenta

Tejkal, Vladimír

V první polovině práce jsou velice podrobně popsány různé varianty fotonických krystalických vláken. U každého typu je uvedený názorný obrázek vnitřní struktury a v tabulkách jsou přehledně uvedeny hlavní parametry vláken. V praktické části je nejprve provedena simulace jednorozměrné periodické struktury na Braggovu vláknu. V dalších části je simulováno vlákno typu LMA. Jak student uvádí, tak byly simulovány komerčně dostupné typy, ale postrádám v práci simulaci vlastní navržené struktury. Jak student uvádí „Byly simulovány vyráběné a komerčně dostupné typy“, ale nikde nejsou uvedeny vlastní návrhy nových struktur. V kapitole shrnující simulace jsou veškeré osy grafů popsané anglicky, což by se v česky psané práci nemělo vyskytnout. Také jednotka „microns“ není správné délkové označení. Jednotky jsou jednou uváděny v kulatých a jindy v hranatých závorkách. Na druhou stranu u obrázku návrhu struktury (Obr. 3.5) popis os a jednotky zcela chybí.V praktické části se student zaměřil na simulaci vláken typu LMA. Místo několika simulací stejného typu by bylo lepší udělat jednu simulaci pro každý typ uvedený v teoretické části. Začátek kapitoly 3.2 o vlastním návrhu začíná popisem matematických vztahů, které nemají s dalšími simulacemi žádnou spojitost. Student uvádí, že rozdíly výsledků simulací pořízení různými analýzami (vidovou a frekvenční) jsou způsobené rozdílnými výpočty, ale nikde tyto vztahy neuvádí. Není tedy jasné, jestli byla chyba způsobena chybným výpočetním algoritmem simulace, nebo chybně zadanými parametry. Popis obrázků není většinou dostatečný, např. na Obr. 3.8 není nikde řečeno, jaký je rozdíl mezi částí a) a c). Další obrázky, jako např. Obr. 3.9 postrádají popis jednotlivých průběhů. V grafu jsou tři barevné průběhy, ale nikde není definováno, jaké hodnoty jednotlivé barvy reprezentují. Cílem práce bylo porovnávat disperzní charakteristiky, ale u vlákna LMA-20 student uvádí, že disperzi nebylo možné porovnat. Nikde však nepíše důvod a místo toho na Obr. 3.26 b) uvádí graf numerické apertury, který nikde v textu nepopisuje. Z formálního hlediska zpracování práce mám připomínku k popisu obrázku v textu. Je dosti matoucí, když jsou nejprve popsány obrázky např. 3.20, 3.21,… a následně 3.19. To značně stěžuje orientaci v textu. Práce obsahuje množství gramatických chyb, především chybné čárky v souvětích. V příloze je uvedena jedna tabulka, ale nevidím důvod, proč by nemohla být uvedena přímo v textu jako další tabulky s výsledky simulací.

eVSKP id 39839