CESNEK, Ľ. Hodnocení vlastností tuhých zbytků z vysokoteplotního spalování uhlí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Opravil, Tomáš

Student Luboš Cesnek vypracoval svou bakalářskou práci na téma „Hodnocení vlastností tuhých zbytků z vysokoteplotního spalování uhlí“. Ve své práci se zabýval stanovením kvalitativních parametrů deponovaných vysokoteplotních popílků. Vzorky použité k řešení bakalářské práce byly odebrány vrtem do hloubky více než 35 metrů, což činí výsledky práce velice cennými. Při vypracování práce si student počínal samostatně a vhodně využíval konzultací. Práce je logicky členěna, dosažené výsledky jsou přehledně a srozumitelně zpracovány. Celkově práci hodnotím stupněm B a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Bílek, Vlastimil

Ľuboš Cesnek se ve své bakalářské práci zabývá nejprve charakterizací vysokoteplotního popílku z různých hloubek deponie a následně vlivem tohoto popílku na vybrané vlastnosti cementových past. Na první pohled práce nepůsobí špatným dojmem, je standardně dělena do jednotlivých kapitol přiměřené délky a i když obsahuje běžné typografické chyby, alespoň je úprava jednotná napříč celou prací. Bohužel hned na pohled druhý je zřejmé, že je úroveň této práce nízká, jak popisuji dále. Po jazykové stránce práci hodnotit detailně nemohu, neb je psaná slovensky. Teoretickou část považuji za vůbec nejhorší část celé práce. Shledávám zde dvě zásadní vady. První z nich je, že je obsahově mimo mísu, neboť ji z drtivé většiny tvoří zbytečně podrobný popis různých technologií spalování uhlí a odsiřování spalin. Ale proč by se student namáhal, když si stačí najít jeden článek v češtině (konkrétně zdroj [10]), vybrané věty z něj pokud možno doslova přeložit do slovenštiny, zkopírovat obrázky včetně referencí na ně a ejhle, půl teoretické části je hotovo. Podobným stylem je zpracována také kapitola 2.4, pro niž evidentně stejně dobře posloužil zdroj [23]. Právě tato mírnější forma plagiátorství je tím druhým problémem teoretické části. Zmiňovanou kapitolou 2.4 se alespoň student konečně dostal k problematice vysokoteplotních popílků, jsou jim věnovány celé dva odstavce. Právě tady však mělo být těžiště teoretické části, jež měla mimo jiné obsahovat literární rešerši orientovanou na téma práce a také normativní požadavky na použití popílků ve stavebnictví. V neposlední řadě by bylo vhodné, ideálně asi hned v úvodu, vymezit se vůči již dříve obhájené diplomové práci na prakticky totožné téma (Hana Kalousová, 2014: Vliv podmínek skladování na kvalitu klasických popílků). U této práce také stojí za zmínku, že je uvedena v seznamu použité literatury (zdroj [20]), ale v textu na ni nikde odkázáno není. V experimentální části student stručně shrnuje pracovní postupy, u instrumentálních metod i princip jejich funkce a v závěru složení cementových past s přídavkem popílku. Úroveň této kapitoly je podprůměrná, s řadou běžných nedostatků, ale i se závažnými chybami. Například zde postrádám informace o tom, proč byly zvoleny právě použité metody, u některých není jasné, zda pro ně byl použit popílek v původním, nebo vysušeném stavu. U objemových a hmotnostních změn není uvedeno, v jakých podmínkách byly vzorky uloženy, což je ale pro tyto výsledky zcela zásadní. Hrubou chybou je při výpočtu obsahu vlhkosti ve vzorku (str. 20, rovnice 3.1) vztažení hmotnostního úbytku při sušení na hmotnost vzorku po vysušení. Velmi nepřehledné je také složení připravených past. Není jasné, proč různé receptury (str. 25, tab. 3) obsahují různé absolutní množství naváženého cementu a popílku (jejich vzájemný poměr je stejný), a měly zde být uvedeny hodnoty i vodního součinitele. Dále není vysvětleno, co je to EPC a proč jsou vzorky 5–6 a 10–11 uvedené dvakrát. Zadání práce slibovalo také hodnocení vlastností čerstvých směsí, to bohužel v práci zcela chybí, tedy kromě údaje o tom, že byly vzorky korekcí přidané vody připravované na stejnou konzistenci podobnou medu. Raději nechci vědět, jakým způsobem byla konzistence posuzována. V další kapitole jsou uvedeny výsledky, které však nejsou prakticky vůbec diskutovány, ač to nadpis kapitoly slibuje. Vzhledem k provedeným experimentům bych zde ani nějaké zázraky neočekával, patrně bylo hlavním účelem naměřit data. Proč ne, ale výsledky z jednotlivých metod měly být vzájemně konfrontovány a přinejmenším za zkoušku by stálo jejich porovnání s výsledky již zmiňované diplomové práce, a to tím spíše, pokud by byly vzorky popílku odebírány ze stejné deponie. Bohužel to uvedeno není, ale přijde mi to i docela pravděpodobné s tím, že za ty roky hromada popílku trochu narostla... Získaná data jsou prezentována přehledně, dokud jsou uvedena v tabulkách. Pevnosti jsou podruhé zbytečně navíc uvedeny také v grafech, kde ale byla pro spojení bodů nevhodně zvolena hladká čára. Výrazně smutnější je opakované používání termínu „pevnosť v tlaku za ohybu“ namísto pevnosti v tahu za ohybu. Za vůbec největší problém napříč výsledkovou částí ale považuji to, že, ačkoli student u některých testů v experimentální části zmiňuje zpravidla dvě až tři opakování, nikde není žádným způsobem vyjádřena nejistota měření. Zrovna to je ale pro práci tohoto druhu stěžejní, neboť lze očekávat (a výsledky to do jisté míry také naznačují), že se studované vlastnosti popílků s hloubkou uložení nebudou dramaticky měnit. Vzhledem k rozptylu některých výsledků pro minimálně svým názvem stejné vzorky si kladu otázku, zda je hraje větší roli experimentální chyba dané metody, nebo heterogenní složení vzorků. V závěru, který na tu bídu zbytku není až tak špatný, student stručně shrnuje dosažené výsledky a nastiňuje možnosti dalšího výzkumu. Pak už následuje jen seznam použitých zdrojů, kde chybí jakékoli odkazy na vědecké publikace z prestižních periodik, a přílohy s difraktogramy. Chybí seznam použitých zkratek a symbolů. Sečteno a podtrženo, jde o učebnicový příklad, jak se bakalářská a vůbec jakákoli závěrečná práce dělat nemá. Některé nedostatky mohou pramenit i ze studentovy nezkušenosti, takže jsou do jisté míry pochopitelné, některé spíše z lehkomyslného přístupu. Doufaje, že uvedené připomínky padnou na úrodnou půdu, práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením D.

eVSKP id 124227