ORSÁG, Š. Bezpečnost ostrovního provozu u hybridních systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Diplomová práce Bc. Štěpána Orsága se věnuje problematice bezpečnosti ostrovního provozu u hybridních energetických systémů, tedy např. systémy kombinující fotovoltaické elektrárny s bateriovým úložištěm. Tyto systémy jsou dnes běžně instalovány do domácností bez bližší analýzy dopadu na bezpečnost stávající elektroinstalace. Diplomová práce představuje ucelený pohled na řešenou problematiku, kdy v teoretické části jsou rozebrány základní požadavky na chránění el. instalace a specifické provozní stavy související s decentralizovanými zdroji disponující možností ostrovního provozu. Praktická část práce je zaměřena na měření vlastností vybraných prvků instalace spolu s analýzou výsledků při jednotlivých poruchových a provozních stavech. Přestože by práce v některých ohledech mohla být zpracována detailněji, jako celek poskytuje čtenáři ucelený pohled na v současnosti opomíjenou problematiku a lze ji využít jako výchozí materiál pro další testování a analýzy. Pozitivně hodnotím aktivní přístup studenta k řešení práce, kdy při provádění praktických zkoušek bylo nutné sestavit jednotlivá pracoviště a seznámit se s obsluhou a nastavením mnoha měřících a zkušebních přístrojů včetně následného zpracování dat a simulací. Práce je po formální stránce logicky členěna, citované obrázky jsou autorem překresleny do jednotného formátu, což hodnotím pozitivně. Práce splňuje všechny body zadání, doporučuji ji k obhajobě a hodnotím 91b.
Předložená práce studenta Bc. Štěpána Orsága je zaměřená na bezpečnost ostrovního provozu u hybridních systémů. V teoretické části práce student popisuje ve značně zjednodušené formě topologie střídačů a způsoby jejich řízení. Následně uvádí způsoby zapojení energetických systémů podle vztahu k distribuční soustavě a posléze ne zcela logicky uvádí způsoby zapojení dle počtu fází výstupu střídavého napětí střídačem. Přičemž způsob zapojení se u třífázových a jednofázových systémů principiálně neliší a pro úplnost by tedy měl být zmíněn i možný dvoufázový systém. V navazující kapitole bezpečnostní normy a předpisy jsou ve stručnosti uvedeny obsahy příslušných dokumentů. Podrobnější rozbor jejich obsahu z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem je uveden v následující kapitole. Další kapitola se zabývá ochrannými funkcemi a přístroji používaných u hybridních systémů. Zde jsou poměrně detailně popsány reálná i hypotetická rizika vyplívající z provozu hybridního systému. V některých případech je i nastíněn způsob jejich eliminace. V praktické části se student zabývá ověřením vybraných požadavků na bezpečnost hybridního systému. První zkouška je zaměřená na ověření chování střídače při přetížení nebo zkratu, následně je proveden rozbor dosažených výsledků a navržena technická opatření pro minimalizaci identifikovaných rizik. I přes to, že výsledky a navržená opatření jsou platná pouze pro daný typ střídače, a tedy nejsou přenositelná, mohou být podmětem pro další práci v této oblasti. Druhá zkouška je zaměřená na funkci ochrany proti nechtěnému ostrovnímu provozu. Výsledky zkoušky jsou sice neprůkazné z důvodu nemožnosti nastavení požadavků daného testu, ale mohou sloužit jako podklad pro další práci na této problematice. Poslední zdokumentované měření rozdílů napětí dvou nesynchronních zdrojů považuji za nadbytečnou ilustraci tohoto jevu. Mimo obsahovou stránku mám několik podmětů k práci samotné. V textu se objevuje hovorový způsob vyjadřování a občasné překlepy. Čitelnost textu snižuje občasné použití nevhodně spojených vět do složených souvětí. Citované odstavce čerpané z anglické literatury nejsou vždy zcela správně a srozumitelně přeloženy. Z hlediska zadání byly zcela naplněny všechny jeho body a uvedené výtky nijak významně nesnižují celkově dobrou úroveň práce. Z uvedených důvodů hodnotím práci známkou B 85b a doporučuju ji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky.
eVSKP id 142415