PUNČOCHÁŘ, M. Výpočet dynamických sil na proudovodné dráze jističe 160 A [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student zpracoval diplomovou práci samostatně za pomoci konzultací s vedoucím práce. K řešení problematiky přistupoval aktivně, postupně se seznamoval s programem Maxwell a osvojil si postupy pro vytvoření nejprve statické simulace a poté dynamické simulace. V práci, rozdělené do sedmi kapitol, nejprve popsal obecné působení dynamických sil působících na proudovodnou dráhu. Poté vytvořil 3D geometrický model jističe vhodný pro simulaci sil v prostředí Maxwell. Následoval výpočet sil ve statickém režimu, odpovídající průchodu stejnosměrného proudu. Získané výsledky přepočítal na náhradní sílu působící ve středu kontaktů a doplnil analytickým výpočtem síly způsobené proudovou úžinou, to vše dle zadání pro 1f i 3f model a různé hodnoty proudu. Poté následoval výpočet sil v dynamickém stavu, jak pro symetrický, tak nesymetrický průběh zkratového proudu. Z hlediska formálního zpracování jsou na škodu občasné překlepy a nesprávné formulace. Protože všechny body zadání splnil, doporučuji práci předložit k obhajobě.
Práce pana Punčocháře skýtá v první části ucelený přehled o jistících prvcích NN, a teoretický základ, potřebný pro výpočet elektrodynamických sil. Zde jde o rešeršní část, které není co do obsahu co jakkoli vytknout. Druhá ucelená část se týká sestavení a nastavení simulačního modelu, okrajových podmínek simulace a podmínek simulace – simuluje se zde třífázový jistič. Velmi mohu pochválit správný postup studenta, kdy nejprve zkouší magnetostatickou analýzu, která ověří, že je model pořádku,což dokazuje rovnost velikosti vektoru sil v krajních pólech a nulová síla působící na pól středním. Až teprve poté se autor pustil do analýzy střídavým proudem, která je výpočtově a časově náročnější. Opět zde vidím správný postup, nejprve ustálený proud a teprve poté, na závěr proud přechodný, který se objevuje při skutečném zkratu. Pro úplnost je zde nutno podotknout, že jde o teoretické hodnoty sil, protože daný jistič je omezující a začne pro vypočítávané proudy i při nejvyšším nastavení ochran vypínat před dosažením maxima proudu vlivem síly působící na samotný kontakt. Poté má analýza smysl pouze v čase od nuly do cca 5 ms. Výše uvedený časový rozsah analýzy má smysl pouze u jističů neomezujících tj. např. BL1600 ze sortimentu firmy OEZ. V praktické části lze vytknout formální absenci vysvětlení daného konkrétního výpočtu, zejména u průběhů, které jsou viditelně nelineární nebo neharmonické (např. 7.1.5 až 7.1.8) Vysvětlení v závěru práce potom působí chaoticky. Práci hodnotím až na výše zmíněné výtky a malé pravopisné a stylistické drobnosti jako dobrou, odborně erudovanou a přínosnou. Celkové hodnocení v klasifikační stupnici navrhuji stupněm „B“. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 71237