ŘEHÁK, M. Návrh analogové řídicí jednotky pro miniskleník [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Téma této bakalářské práce je velmi jednoduché, jedná se vpodstatě o vícekanálový zdroj určený pro ovládání analogových periferií venkovního miniskleníku. Predchozi verze bakalářské práce nebyla obhájena z důvodu množství chyb často zásadního charakteru v tištěné verzi a částečného nesplnění zadání. Nefunkční částí zapojení bylo napájení Peltierova článku ve funkci ohřívání a chlazení, tedy stěžejní část analogové řídicí jednotky pro miniskleník. Zmiňované chyby se sice podařilo studentovi v druhé iteraci odstranit, ale Peltierův článek se prakticky zprovoznit nepodařilo. Vlastní oživování probíhalo opět na poslední chvíli, přičemž příčinou nezdaru byly nefunkční budiče výkonových tranzistorů. Tento problém však student identifikoval až dva dny před odevzdáním práce a nové integrované obvody bylo již tedy zbytečné z časových důvodů objednávat. Vzhledem k tomu, že zvolená koncepce řešení je správná a výsledné zapojení by zřejmě fungovalo, doporučuji práci k obhajobě. Její výsledná technická úroveň je však stále poměrně malá.
Předkládaná bakalářská práce se zabývá návrhem ovládací jednotky miniskleníku, a to analogovým řešením. V prvé části student popisuje různé nároky pěstovaných rostlin a vyčleňuje podmínky, kterých by chtěl dosáhnout. V další kapitole 3 student rozebírá možností řešení, které se používají praxi. Tuto kapitolu bych zkrátil a zabýval se pouze konkrétními bloky, které použije pro svou realizaci. Vlastní vývoj začíná v kapitole 4. Po zhodnocení energetické bilance jednotlivých periferií student přechází na vývojové prostředí Texas Instrument WEBENCH, kde je proveden návrh měniče napětí. Zde postrádám alespoň základní návrh dle výpočetních vztahů, z návrhů není patrné, jaké vlastnosti student při návrhu požadoval a jak nastavil konstanty ve vývojovém prostředí. Student ve své práci využívá k návrhu rovněž program Orcad, z některých průběhů není jasné, v kterém prostředí byly tyto průběhy spočítány. V kapitole 5 se student zabývá samotnou realizací. V této kapitole jsou slovně popsány jednotlivé bloky, z kterých se zařízení skládá. Postrádám schémata jednotlivých desek, která byla navržena. Při vlastním měření jsou zobrazeny pouze průběhy PWM a naprosto zde chybí výkonová zatížitelnost, která je také důležitá. V textu ani na přiloženém CD jsem nenalezl schémata jednotlivých bloků ani osazovací předlohu. Po formální stránce je v práci značné množství chyb, text je napsán dost chaoticky, což může být časovým presem studenta. Negativně hodnotím fotografické výstupy realizace, rovněž ofocené průběhy osciloskopu. Celkově hodnotím práci jako dobrou na spodní hranici obhajitelnosti, za předpokladu, že student předvede funkčnost bloků ve svém modulu, které popisuje v závěru práce jako zrealizované.
eVSKP id 77518