ŠIMÁK, J. Dynamické zatěžování venkovních vedení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Předložená bakalářská práce je zadána jako z velké části rešeršní téma zaměřené na systémy a zařízení používané pro dynamické zatěžování vodičů venkovních vedení. Úvodní část práce je proto věnována objasnění vztahu mezi ampacitou vodiče a okolními klimatickými podmínkami, které významným způsobem ovlivňují provozní teplotu vodiče. Vše by měl v závěru práce dokládat ilustrační příklad možných vlivů dynamického zatěžování na provozní vlastnosti konkrétního úseku venkovního vedení. Autor bohužel zadání práce naplnil zadání pouze částečně a to rešerší současně používaných nástrojů tzv. on-line dynamického zatěžování. Rešerše je však pojata velmi povrchně a je v podstatě jen jakýmsi přehledem jednotlivých zařízení často bez bližšího popisu, nebo s popisem, který není zcela srozumitelný. Chabým pokusem o jakési srovnání parametrů vybraných systémů je tabulka 2-1 porovnávající rozsah měřených teplot a proudů. Přitom srovnání proudových rozsahů je poněkud zavádějící, protože většinou neuvádí minimální měřené hodnoty, ale minimální hodnoty proudů, které mohou být použity pro napájení senzoru. Co je zpracováno naprosto nedostatečně je tedy jak úvodní část věnovaná ampacitě venkovního vedení, kde autor pouze naznačil, kudy by se ubíralo odvození skutečné zatížitelnosti vodiče v závislosti na okolních podmínkách ve vztahu (1.4), ale blíže je už nerozvedl, tak poslední kapitola věnovaná zhodnocení vlivů dynamického zatěžování. Obě uvedené části práce jsou navíc (minimálně z 90%) přepisem z učebnic. Příklad v kapitole 3.4 je jediným autorovým vlastním příspěvkem, bohužel v něm ale vycházel ze zcela chybné úvahy, na základě které zhodnotil závislost mechanických parametrů úseku venkovního vedení nikoli v na proměnném zatížení vodiče, ale na teplotě okolí. Bakalářská práce pana Josefa Šimáka bohužel nesplňuje ani základní požadavek na rozsah kvalifikační VŠ práce a jak bylo výše uvedeno autorovi se nepodařilo splnit zadání práce. Je třeba uvést, že při zpracování zadaného tématu student práci nekonzultoval ani nepředložil rozpracovanou verzi práce vedoucímu k posouzení před jejím odevzdáním. Na základě výše uvedených skutečností nemohu doporučit práci k obhajobě a hodnotím ji jako nevyhovující.
Předložená bakalářská práce studenta Josefa Šimáka se věnuje zhodnocení dynamického zatěžování venkovních vedení. Na začátku práce je provedena stručná rešerše vlivů na dynamické zatěžování, v druhé části je provedena rešerše dostupných zařízení pro monitorování parametrů vedení a v poslední části je proveden výpočet průhybu a změny délky vodiče v závislosti na jeho teplotě. Práce je na dobré grafické i jazykové úrovni a zdroje jsou voleny adekvátně k charakteru práce. Práce jako celek je však velice stručná. Body zadání 1 a 3 nejsou téměř vůbec naplněny a bod 2 je naplněný pouze z části, jelikož je rešerše stávajících systémů pro monitorování parametrů vedení příliš stručná. Co se týče právě bodu 2, u zařízení pro monitoring parametrů vedení například úplně chybí zhodnocení používaných systémů s ohledem na zkušenosti provozovatele vedení. I přes výše uvedené ale lze tento bod zadání považovat do jisté míry za splněný. Co se však týče bodů 1 a 3, ty za splněné považovat nelze. Teoretický rozbor problematiky je rozvedený pouze na stranách 13 – 15 a obsahuje pouze obecné formulace všeobecně známých fyzikálních zákonů. S tímto je třeba zmínit, že i přes to, že je literatura volena adekvátně, je v textu použita naprosto neadekvátním způsobem. Jako příklad lze uvést tvrzení, že „Lesklý vodič reflektuje většinu slunečního záření, zatímco zvětralý zčernalý vodič většinu slunečního záření absorbuje.“, které je převzato ze standardu IEEE, který se věnuje výpočtům zatížitelnosti vodičů venkovních vedení s ohledem na jejich teplotu. Z této literatury by bylo vhodné spíše převzít know-how pro výpočet ampacity vedení, než popis tohoto všeobecně známého fyzikálního jevu. V předložené práci zcela chybí výpočet závislosti maximálního zatížení vedení v závislosti na okolních klimatických podmínkách. Autor se v práci rovněž ani nezamýšlel nad dalšími faktory, které ovlivňují zatížitelnost vedení a které nesouvisí jen s teplotou vodiče. Co se týče splnění bodu 3 zadání, zde autor uvádí výpočet stavové rovnice vedení, avšak zde lze mít důvodné pochybnosti o vhodnosti této metody výpočtu. Autor pak provedl jisté zhodnocení vzdálenosti od země s ohledem na teplotu, což předpokládám, že byl pokus o zhodnocení možného vlivu dynamického zatížení na elektrickou pevnost vedení. Vlivy dynamického zatížení na mechanickou pevnost v práci nejsou zhodnoceny vůbec. Dále lze práci vytknout příliš stručný závěr, avšak zde je pochopitelné, že práce neobsahuje příliš mnoho k hodnocení. Vzhledem k výše uvedenému práci nedoporučuji k obhajobě a hodnotím ji 40b, tedy stupněm F.
eVSKP id 124093