SVÁNOVSKÁ, Z. Detekce komorových extrasystol [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Tématem práce slečny Zuzany Svánovské je návrh a realizace detektoru komorových extrasystol. Téma práce vzešlo jako požadavek na takovýto software z FN Brno U svaté Anny. Studentka se v práci seznámila s teorií vniku komorových extrasystol (dále KES), možnostmi jejich léčby a měřením EKG signálu. Dále diskutuje návrh vhodné metody pro jejich detekci. Provádí návrh vlastního programu v prostředí Matlab, tento realizuje a odlaďuje na dostupných reálných signálech, dodaných z FN. V závěru práce prezentuje dosažené výsledky a hodnotí účinnost algoritmů v sestaveném programu. Po formální stránce nemám k práci výhrady. Použitá literatura je řádně odkazována, schémata a obrázky vhodně doplňují textovou část. Příloha je velmi přehledně zpracována a napomáhá pochopení výsledků práce. Práci mírně škodí místy neodborné obraty, nebo, zřejmě z literatury převzaté, chybně vyložené výrazy, např. „zesílení panem Goldbergrem“, nebo „svody hledí“ apod. Mimo uvedené výhrady je předložená práce na vysoké úrovni, program je velmi srozumitelný a přehledný. Práci studentky Zuzany Svánovské hodnotím známkou „výborně“ / A. Dílčí část práce byla prezentována i na soutěži Student EEICT 2013.
Předložená práce studentky Zuzany Svánovské se zabývá automatickou detekcí komorových extrasystol. Práce je logicky členěna do pěti kapitol na 39 stranách. V úvodu práce je čtenář seznámen s teorií komorových extrasystol a základy měření EKG signálu. Popis dvanáctisvodového EKG by bylo vhodné doplnit obrázkem s rozmístěním elektrod. Další dvě kapitoly se věnují detekci QRS komplexu a komorových extrasystol. K těmto kapitolám mám několik drobných výtek. Pro operátor konvoluce se standardně používá hvězdička, nikoli tečka. Ve vztahu (3.4) je odkazováno na hodnotu mRR, ale v uvedeném vztahu tato veličina není obsažena. Algoritmus popsaný v kapitole 3.1 by bylo vhodné doplnit vývojovým diagramem nebo blokovým schématem. Praktická část obsahuje implementaci vybraných metod pro detekci extrasystol. V rámci předzpracování dat byla provedena základní filtrace signálu a detekce R vln pomocí adaptivního prahu. Dále byl detekován komplex QRS pomocí lokálních minim v okolí R vlny. Vztah (4.3) neodpovídá popisovanému algoritmu - není realizováno otočení signálu. Samotná detekce extrasystol je založena na vyhodnocení patologicky dlouhých RR intervalů, vyhodnocení šířky QRS komplexu a poměru mezi maximy a minimy v QRS komplexu. Navržený algoritmus byl úspěšně otestován na souboru pacietnských dat, který obsahoval 162 signálů od 25 pacientů a následně byla vyhodnocena specificita a senzitivita implementované metody. Po odborné stránce je použitá metoda plně dostačující pro úspěšnou detekci komorových extrasystol. Pro snazší obsluhu navržených algoritmů bylo dále vytvořeno uživatelské rozhraní. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni. Některé uvedené vztahy však nejsou matematicky korektní, odpovídají spíše kódu nebo pseudokódu v jazyku Matlab (např. 3.7, 4.6, 4.7). Práci dále vytýkám občasné používání neodborných formulací - např. "svody V4 a V5 hledí na přední plochu levé komory" nebo "Wilsonovy unipolární končetinové svody byly poté zesíleny panem Goldbergrem". Práce byla prezentována na studentské soutěži EEICT. Celkově považuji předloženou práci jako velmi kvalitní a hodnotím ji známkou výborně (A - 96 bodů).
eVSKP id 65432