FOJTÍK, T. Pulsní oxymetr v LabVIEW [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Čmiel, Vratislav

Úkolem studenta bylo prostudovat problematiku měření nasycení krve kyslíkem a tepové frekvence bezkontaktní optickou metodou. Student měl dále navrhnout a realizovat přístrojovou a programovou část systému pro vyhodnocení těchto dvou parametrů. Úvodní část je rozsahem dostatečná, text má však stylistické a formální nedostatky. V praktické části student sestavil snímací jednotku (optickou sondu) a příslušný zesilovač signálu na univerzálním pájivém poli. Tato část je plně funkční a kladně hodnotím vlastní řešení a úspěšnou realizaci. Měřicí část systému je pak připojena přes akviziční kartu k PC s programovým systémem vytvořeným v LabVIEW. Filtrace, zpracování a vyhodnocení měřených signálů probíhá softwarově. Pro výpočet tepové frekvence student používá vlastní metodu porovnání signálu s hodinovým signálem. Řešení je nestandartní a zbytečně komplikované. Vlastní postup student volil také při vyhodnocení saturace krve kyslíkem. Tento způsob řešení není příliš vhodný, předpokládám, že při vyhodnocení dochází k velkým nepřesnostem a mohou nastat různé komplikace v závislosti na kvalitě signálu. Student bohužel podle požadavků zadání neuvádí hodnocení, testování a porovnání vytvořeného systému, proto není možné plně zhodnotit správnost a úspěšnost výpočtů.

Posudek oponenta

Rychtárik, Milan

Cílem práce studenta bylo nastudovat problematiku měření saturace krve kyslíkem, navrhnout a realizovat pulsní oxymetr v systému LabView a jeho funkčnost otestovat a zhodnotit. Teoretický rozbor zabírající přibližně třetinu práce, není příliš kvalitně zpracován, ale svůj účel plní. Vlastní řešení je rozděleno na měřič tepové frekvence a samotný měřič saturace krve kyslíkem. Studentem realizovaný měřící systém je kombinací vlastního sestaveného přípravku, měřící karty a softwaru vytvořeného v prostředí LabView. Z textu práce vyplývá, že měřič tepové frekvence měří z průběhu EKG signálu (doslova je řečeno, že počítá R vlny), mezitím však přímo zpracovává data získaná optoelektronického snímače. U řešení samotného oxymetru chybí to nejpodstatnější a to je výsledná pletysmografická křivka a výpočet saturace. Jakékoliv srovnání a vyhodnocení vlastností navržených systémů pak chybí úplně. Také přiložené zdrojové soubory působí více jako betaverze, než hotové měřící zařízení. Po formální a jazykové stránce je práce nevyhovující. Členění textu a odstavců je špatné, práce obsahuje překlepy a chyby, některé věty úplně nedávají smysl, grafická úroveň práce je také špatná. U Obr.3 chybí popis os grafu, u Obr. 6 jsou popisky os grafu uvedeny nesprávně v angličtině. Práce s literaturou je slabá, citace navíc nevyhovují normě. Práce je špatně číslována, navíc celkový počet stran je 36 namísto uváděných 43. Celkově práce nesvědčí o dobrých teoretických a praktických dovednostech řešitele. Cíle práce byly splněny jen částečně, přesto práci s velkými výhradami doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 30935