PODOLSKÝ, O. Měření ionizujícího záření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Cílem bakalářské práce bylo ověřit statistické parametry zdrojů ionizujícího záření a ověřit závislost útlumu záření na hustotě prostředí. Splnění zadání vyžadovalo nastudovat problematiku měření ionizujícího záření, základů statistického zpracování dat a provést sérii laboratorních experimentů. I když splnění cílů práce věnoval poměrně hodně úsilí, přesto se mu nepodařilo je v daném čase zvládnout v předpokládaném rozsahu. Průběžně nastudoval potřebné teoretické znalosti, provedl základní požadovaná měření a jejich zpracování. Pracoval samostatně, konzultace vyžadoval v odpovídajícím rozsahu. Během práce se nesetkal s významnými problémy, nejobtížnější pro něj bylo zorientování se v problematice.
Student měl za úkol věnovat se problematice statistických parametrů zdrojů ionizujícího záření a metod měření koeficientu útlumu pro různé typy záření včetně experimentálního ověření a také návrhu a realizace laboratorních úloh. Na závěr měl student diskutovat nejistoty stanovení koeficientu útlumu. Z odborného hlediska jde o obsáhlou problematiku, kterou musel student dostudovat a při časové náročnosti požadovaných experimentů se jedná o náročné zadání. K jednotlivým bodům zadání student přistoupil značně po svém. Místo jasné struktury běžné pro vysokoškolskou práci, ke které mělo studenta vést i jasně rozčleněné zadání (zpracování teorie, experimentální ověření, následně návrh a realizace laboratorních úloh a nakonec analýza nejistot), student postupoval odlišně. Autor zpracoval teoretický úvod, následně realizoval laboratorní úlohy v rámci kterých doplnil chybějící teorii a na poslední bod zadání již nejspíše nezbyl čas. V úvodu student vypracoval pěkný teoretický úvod do problematiky ionizujícího záření, ale informace o měření útlumu se do první (teoretické) části nevešla. Dále z obsahového hlediska chybí podrobnější popis Geiger-Mullerova čítače, přičemž v praktické práci je užíván jako detektor. V druhé kapitole student přehledně zpracoval statistickou teorii, nutnou ke zpracování statistický parametrů záření. Následně student realizoval dvě laboratorní úlohy dle doporučené literatury, čímž v podstatě spojil body zadání číslo 2 a 3, ale omezil se pouze na jeden typ záření (beta) - v praktické části je o gama záření jediná zmínka a to na straně 33, kde je uvedeno, že u něj není závislost útlumu tak dobře pozorovatelná. Samotné laboratorní úlohy by bylo vhodné lépe rozvést, například zadání 2. úlohy na straně 37 jsou pouze tři samy o sobě nic neříkající položky seznamu. Čtvrtý bod zadání "diskuze nejistoty stanovení koeficientu útlumu" práce neobsahuje vůbec, dokonce slovo nejistota v práci najdeme pouze v zadání. Dále je nutné vytknout, že student sice vychází z literatury, kterou cituje, ale kvalita literatury není ideální. Mezi zdroji je např. 4x webová stránka astronuklfyzika.cz která ač přehledně vysvětluje základy jaderné fyziky, sama postrádá citace i když obsahuje zjevně převzaté obrázky. Zde by bylo vhodnější čerpat z odborné literatury, které je na dané téma dostatek. Student používá formulace (strana 30) "proto se v některé literatuře doporučuje" či "podle jiné literatury můžeme použít", ale neuvede podle které literatury (přičemž posledně citovaný zdroj toto doporučení postrádá). Kvalita obrázků by mohla být lepší, zejména na straně 16 nebo 29. Zdroj obrázku na straně 33 student opomněl citovat. Některé části práce vykazují znaky spěchu či nedostatečné kontroly, takže jsou přítomny překlepy. U poločasů rozpadu radionuklidů (strana 21) je zvýrazněno cesium jako "radionuklid použitý při měření", ale v praktické části se mluví pouze o stronciu. Závěr shrnuje dosažené výsledky, které bohužel plně nekorespondují s konkrétními body zadání. Přes nedostatky je zejména z praktické části práce znát realizace časově náročných měření, které musel student provést a na kvalitní zpracování samotného textu mu již zřejmě nezbylo dostatek času. Ve výsledku student ze čtyř bodů zadání jeden nesplnil vůbec. První tři body splnil pouze z části (analyzoval pouze jeden typ záření) a ani odevzdaná práce neobsahuje mimo jedné stručné věty zdůvodnění, proč nebyl použit i jiný typ záření. Přes zmíněné nedostatky je z práce znát velké množství provedených experimentů a statistické zpracování je na dobré úrovni. Hodnotím práci 55 body, známka E.
eVSKP id 85860