VANČUROVÁ, J. Škola, základ života - Soubor školských staveb v Ostravě na Černé louce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2014.
Pro práci studentky na diplomovém projektu je charakteristický výjimečný koncepční přístup. Výsledkem je tak velmi silný koncept v měřítku města (čárový kód) i v měřítku jednotlivých staveb (různé typologie budov s vnitřním prostorem). Práce je provedena s velkorysostí a s určitým nadhledem, což má vedle pozitivního efektu také dopad negativní, kdy z nadhledu jakoby "přehlíží" některé podstatné detaily projektu (provozní využití historické vily, regulační zásady urbanistického konceptu apod.). I přes tyto nedostatky hodnotím práci jako výbornou.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 90 | koncepční přístup |
Diplomová práce dokládá schopnost autorky uplatnit se v profesi. Nejvyšší úrovně dosahuje práce v grafickém zpracování. Což je dobře – obal prodává. Slabá místa se ale skrývají pod obalem a znehodnocují myšlenku velkorysého konceptu. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení D 65.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Na první pohled až koolhaasovsky velkorysý koncept urbanistické struktury čárového kódu, propojujícího v příčném směru řeku a město, v podélném pak centrum Ostravy s Karolinou. Bohužel autorka nikde neuvádí, jakou roli pro ni hraje městská osa, kterou nově definuje, vedoucí z Karoliny do centra, téměř až na úroveň Masarykova náměstí. Autorka píše, že „… (její) regulační plán přesně určuje směr toků, uliční čáru a průchodnost územím….“, proč tedy nově definovaný „tok života“ mezi Karolinou a centrem zakončuje vjezdem do podzemních garáží navrhované tělocvičny? Shrnuto: Nevyužitý potenciál zajímavé struktury čárového kódu. V projektu navíc není zmíněno, že je nutno kvůli silnému gestu zbourat stávající (byť nijak hodnotné) solitérní objekty na Černé louce. | |
| Architektonické řešení | D | Na první pohled tři domy jedné struktury. Na druhý pohled nesourodá skupina tří různě fungujících domů (různá konstrukce, parter, výška…), formálně sjednocená fasádami. Není zřejmá funkce veřejných ploch mezi domy. Jsou to ulice? Průchody? Dvory? Proč autorka bourá halu výstaviště, aby na jejím místě postavila novou halu – tělocvičnu? Proč není zřejmé využití stávající vilky v těsném sousedství školy? Shrnuto: Proč ze stavění na Černé louce děláme stavění na zelené louce? | |
| Provozní řešení | D | Patrný koncepční přístup, který se však postupem času vytrácel. Mnohé zajímavé prvotní myšlenky jsou dotažené nedostatečně: např. zajímavá myšlenka udělat z nutnosti přednost – spojovací rampy povýšit na ústřední vnitřní prostor školy - je v kolizi s podmínkami školního provozu: hluk v otevřených prostorách kolem rampy, zvláště při nejednotném režimu výuky (dle autorky bude různý čas zvonění pro I. a II. stupeň); Mnoho nevyřešených provozních detailů, např.: - host kavárny v parteru lycea se může dostat přes záchody do horních pater - tělocvična: vstup ze hřiště bez zádveří přímo na palubovku; z garáží ústí schodiště přímo na palubovku; z dispozice není jasné, komu garáže slouží; proč nejsou umístěny pod venkovním hřištěm? | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Podání konstrukčních detailů má dostačující úroveň; proč je však tloušťka fasádní betonové zavěšené desky 80 mm? | |
| Formální úroveň | B | Grafické podání práce je na velmi dobré úrovni. Krásné a osobité ztvárnění výkresů fasád a vizualizací, bohužel na úkor srozumitelnosti jejich konstrukčního a tektonického řešení. Kolísavá úroveň obsahu doprovodných textů. |
eVSKP id 72717