KORČÁKOVÁ, I. Vliv nově syntetizovaných léčiv na elektrickou aktivitu izolovaného srdce potkana [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Studentka se zabývala analýzou experimentálních EKG záznamů za účelem studia vlivu nově syntetizovaného beta-blokátoru na elektrickou aktivitu srdce. Práce obsahuje kvalitní rozsáhlou rešerši o principech používání zvířat k testování léčiv, základech elektrokardiografie a analýzy EKG, včetně metod pro jeho rozměření. Stěžejní část práce tvoří odvození a statistické vyhodnocení různých parametrů EKG, na jehož základě bylo usuzováno o vlivu nového léku na aktivitu srdce. Bohužel, tato část práce byla ovlivněna opožděným začátkem experimentální části a následným prodlužováním série experimentů v důsledku různých technických komplikací. Přesto se studentce podařilo provést manuální vyhodnocení záznamů a implementovat metodu pro automatickou detekci QT intervalu, který je základním parametrem pro analýzu arytmogenního účinku léčiv. Získané poznatky jistě přispějí k dosažení kvalitnějších výstupů již plánovaných navazujících experimentů v rámci pokračujícího výzkumu na Fyziologickém ústavu Masarykovy univerzity. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. Zadání bylo splněno v plném rozsahu. Jedinou výtkou, k jinak aktivnímu a svědomitému přístupu studentky, je její nedostatečná samostatnost při řešení dílčích praktických částí práce. Práci hodnotím stupněm C/78 b.
Studentka v předkládané práci hodnotí změny elektrokardiogramu způsobené vlivem nově syntetizovaného betablokátoru. Z teoretické části je patrné, že se studentka v multidisciplinárním tématu výborně orientuje. Práce je přehledně členěná a i přes bohatost poznatků uvedených v teoretické části zůstává čtivá. U technicky orientované práce by mě však potěšil strmější přechod k jádru práce, které spočívá v rozměření EKG záznamů a klasifikaci jejich patologií. Studentka pro rozměření EKG použila dvou automatizovaných a jednoho manuálního přístupu a vzájemným srovnáním demonstrovala, že navržený automatizovaný přístup je svou přesností detekce srovnatelný s manuálním rozměřením. Studentka podrobila vypočítané parametry EKG pečlivé statistické analýze s cílem vybrat parametry, které by mohly popisovat vliv léků. Interpretace výběru parametrů je poněkud nejednoznačná, neboť autorka kromě parametrů pro popis vlivu léků sleduje také přítomnost parazitních jevů demonstrovaných na QT intervalu. Tento parametr metodicky vyžaduje korekci na tepovou frekvenci, což autorka provádí, ale v poslední kapitole závěru je uvedeno, že se výsledky pro manuální a automatické rozměření liší. Dále autorka uvádí, že některé výsledky jsou validní pro lidské EKG, ale ne pro v práci použité animální EKG. Výsledek práce je tak fragmentován do mozaiky dílčích závěrů. V rozsáhlé závěrečné diskuzi však autorka přesvědčivě demonstruje, že si je vědoma limitů spojených s použitím reálných animálních dat a tak lze zdůvodněně předpokládat, že zmíněnou fragmentaci působí charakter zpracovávaných dat, nikoliv nedostatečná syntéza získaných poznatků. Formální zpracování práce je výborné a práce zcela splňuje zadání.
eVSKP id 102364