BURDA, J. Návrh a měření parametrů akustických difúzních prvků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student přistupoval k řešení diplomové práce zodpovědně, se zájmem a průběžně předkládal výsledky své práce. Práce v sobě spojuje matematický návrh, simulaci, mechanickou konstrukci i realizaci vlastní metody provádění měření parametrů difuzorů. Právě měření parametrů realizovaných difúzních prvků se ukázalo jako kritická část celé práce. Kromě komplikovaného zpracování naměřených dat, které si vyžádalo vytvoření skriptů pro Matlab, a nutnosti realizace vlastního měření impulsové odezvy metodou přelaďovaného harmonického signálu, byla největší komplikací kvalita měřicího řetězce, která byla dána dostupnými technickými prostředky. Student si dokázal poradit i s řešením šíření vln v prostoru s měřeným vzorkem, které je pro správnou interpretaci výsledků klíčové, ale norma ho popisuje pouze vágně bez jakýchkoliv vodítek. Zadání práce bylo splněno v celém rozsahu. Z formálního hlediska je práce na velmi dobré úrovni. Lze ji vytknout např. malou kvalitu, malé popisky a anglické texty v grafech se simulacemi směrových a kmitočtových závislostí parametrů difuzorů, ale demo verze programu Reflex, která byla k simulacím použita, neumožňuje export dat jinak, než v bitmapové grafice. Jedinou mojí výtkou je použití skriptů pro Matlab místo funkcí, které by umožnili snadnější zpracování dat z různých měření a snadnou integraci co většího programového celku nebo toolboxu.
Úkolem diplomanta Bc. Burdy bylo prostudovat způsoby návrhu akustických difuzorů, navrhnout několik řešení včetně realizace a následného proměření jejich vlastností. Práce při řešení odvedl skutečně hodně, zejména při realizaci navržených difuzorů a při vybudování měřicího pracoviště. Diplomant se však dopustil několika nepřesností či špatných rozhodnutí při volbě řešení difuzorů. Je totiž zcela nelogické zpětně odvozovat horní a dolní mezní kmitočet od rozměru smrkových latí. Požadavkům na vlastnosti difusoru se musí rozměr konstrukčních prvků podřídit a ne naopak. Difusory jsou takto navrženy na rozmezí kmitočtů kolem 1 kHz až 5 kHz. Přitom hudební signály překrývají daleko širší kmitočtové pásmo. Hlavní výstupy práce jsou uvedeny v přílohách B a C, ale ve vlastní práci jsem k uvedeným výsledkům měření nenalezl žádné komentáře či srovnání vlastností jednotlivých difuzorů. To bych právě hodnotil jako vlastní přínos k řešení difuzorů. Navíc prezentované výsledky kmitočtových závislostí činitele směrové difuze byly měřeny pro rozsah kmitočtů 500 Hz až 10 kHz, když difuzory byly realizovány pouze pro kmitočtovou oblast 1 kHz až 5 kHz. Měření mimo tuto oblast již o vlastnostech difuzoru příliš mnoho nevypovídá. Nezbývá než konstatovat, že diplomantovi již zřejmě nezbyl čas na kvalifikované vyhodnocení výsledků řešení. Z těchto důvodů nehodnotím práci jako vynikající.
eVSKP id 110167