ŠEVELA, M. Komunikační protokoly v pasivních optických sítích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
V práci jsou podrobně popsány standardy a přenosové protokolypasivních optických sítí. Zvláště jsou uvedeny jejich hlavní odlišnosti týkající se především řízení koncových jednotek a přidělování přenosového pásma. Podrobně jsou rozebrány struktury rámců a buněk poskytující pohled na odlišnosti od protokolů používaných v lokálních sítích. Práce je zaměřena na pasivní optické sítě s vlnovým dělením. Ve stručnosti jsou představeny základní principy realizace těchto sítí a zařízení nutná pro jejich provoz. Návrh běžné pasivní optické sítě a sítě s vlnovým dělením byl proveden v simulačním programu za účelem porovnání přenosových parametrů. V první části jsou podrobně rozebrány jednotlivé funkční bloky a následně jsou provedeny simulace obou typů sítí. Výsledky jsou přehledně prezentovány ve formě diagramů oka, výkonových spekter a časových průběhů v různých místech sítě. Výsledky práce ukazují výhody pasivních optických sítí založených na vlnovém dělení. Student přistupoval k řešení práce aktivně a simulace realizoval ve spolupráci s ostravskou univerzitou.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | A | 50/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 18/20 | |
Formální zpracování práce | A | 20/20 | |
Využití literatury | A | 10/10 |
Bc. Martin Ševela ve své diplomové práci provedl v teoretické části porovnání současně používaných standardů pro pasivní optické sítě včetně komunikačních protokolů. V následující části popisuje možnosti přenosu televizního signálu v PON. Tato část neobsahuje žádný odkaz na použitou literaturu. Student nepochopil problematiku CATV. Tvrdí, že pro přenos televizního signálu překryvnou PON jsou sloučeny kanály do jednoho signálu, který je následně zesílen na dostatečnou úroveň zesilovačem EDFA. Následně je laserovým vysílačem převeden tento signál na optický, který je dál přenášen po optickém vlákně. V následující kapitole provedl porovnání možností realizace pasivní optické sítě a popsal používané pasivní prvky. V praktické části práce provedl návrh a simulaci sítí PON a WDM PON. V simulacích se zaměřil pouze na fyzické parametry. Obsáhlá část teoretické práce o komunikačních protokolech zde nenalezla uplatnění. Jako klíčový parametr pro porovnání typu sítí student zvolil bitovou chybovost BER, která je pro danou modulaci závislá na odstupu signálu a šumu v přijímači. Pro síť PON byla použita odbočnice a pro WDM PON AWG odbočnice, jejichž rozdílná hodnota vložného útlumu měla zásadní vliv na výsledky simulací. Přínosnou část tvořila diskuze a simulace TDM a WDM, kde byly prokázány výhody WDM. Odborná úroveň práce je snížena nelogickým členěním textu v teoretické části. Dále také požíváním velmi dlouhých souvětí, kde je špatná nebo žádná interpunkce. Abstrakt nesplňuje předepsaný rozsah ani obsah. Student využívá hovorové výrazy (míva, jakož, prvek ví, dohromady to dělá, aby se daly zapouzdřit, tohle) a počeštěná anglická slova (interleav, Optisystém). V některých částech práce postrádám odkazy na použitou literaturu. Na straně 33 tvrdí, že útlum odbočnice AWG se pohybuje kolem 5 dB a na straně 36 je to kolem 3 dB. Student splnil body zadání a doporučuji práci k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
Odborná úroveň práce | A | 45/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 15/20 | |
Formální zpracování práce | E | 5/10 |
eVSKP id 40052