LÍZAL, R. Rozpoznání a analýza záměru pohybu v signálu EEG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
V první části práce student popsal metodu snímání EEG, jednotlivé svody, zapojení a samotnou strukturu EEG. Věnuje se především popisu vln a možných artefaktů v signálu EEG. Pokračuje obecným popisem možností zpracování EEG signálu a stručným popisem topografického mapování. V třetí kapitole student popisuje souvislost synchronizace a desynchronizace EEG rytmů v návaznosti na pohyb. V kapitole páté je popsán experiment a jeho výsledky. Úvodní teoretická část je možná až příliš obsáhlá s ohledem na části následujících. Student ve velké části textu vychází z jednoho zdroje [4]. Citovány jsou nevhodné zdroje [5] a [12]. Popis analýzy signálu je obecný, bez návaznosti na dané téma. V textu postrádám popis skriptu použitého pro analýzu EEG signálu (popis zdrojového kódu v příloze). Některé závěry, které student prezentuje, jsou nepřesné (např. aktivita hemisfér při následné synchronizaci). Student realizoval několik časově náročných měření a zpracoval množství dat. I přes zmíněné nedostatky práce student splnil zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce se zabývá rozpoznáním a analýzou záměru pohybu v signálu EEG. V teoretické části jsou popsány používané pojmy v elektroencefalografii a jsou uvedeny i četné ukázky signálu EEG. Dále jsou řešeny různé artefakty a jejich zdroje. Kapitola 1.4 o anatomii mozku mohla být zařazena hned na začátku kapitoly 1 před popis používaného elektrodového systému. Ve druhé kapitole jsou uvedeny metody zpracování signálu. Zde je uveden výčet některých metod, kterým je věnováno více či méně pozornosti. Není zcela zřejmé, zda metody student použil všechny nebo jen některé z nich. O topografickém mapování se zmiňuje krátce a v případě mapování frekvencí nesprávně uvádí, že se nevyužívají časové intervaly (3. řádek odstavce). V následující větě však tvrdí přesný opak. Kapitola 3 a 4 uvádí, jak lze z EEG rozpoznat záměr pohybu. Kapitola 4 je v tomto případě matoucí, protože Bereitschaftpotential (BP) nelze v tomto případě použít. Student se k nevhodnosti použití BP vůbec nezmiňuje. Dále popisuje návrhy dvou typů experimentů. Měření prováděl na měřicích systémech firmy Alien podle navržených postupů měření. Naměřená data zobrazil v systému Alien (časové průběhy a frekvenční mapy) a výsledky pouze slovně formuluje. Dále EEG signály načetl do systému Matlab pomocí funkce, kterou převzal a tuto skutečnost neuvedl. Signály dále zpracovává, ale podrobnosti nejsou uvedeny. Jsou pouze popsány výsledné grafické výstupy. Ve vyhodnocení výsledků student uvádí, kolik subjektů proměřil a jakých dosáhl výsledků. Zadání práce je splněno. Práce působí velmi neuceleným dojmem. Teoretické pasáže jsou sepisovány z více literárních zdrojů a některé formulace nejsou jednotné. Výhradu mám k nesprávnému používání pojmů grafoelementy a artefakty. Student tyto pojmy používá různě. Praktická část není dostatečně podrobná. Analýzy signálu měly být podrobněji popsány. V závěru se student zmiňuje o filtraci signálu, která nikde v textu není uvedena. Práci hodnotím stupněm D/62 bodů.
eVSKP id 65833