SEKERKA, J. Motorky pro automobilové stěrače [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student se dobře zorientoval v problematice motorků pro automobily a přes počáteční problémy, způsobené konkretizací zadání, pracoval více-méně samostatně. Postup práce sice málo konzultoval s vedoucím ale přihlížel k případným doporučením. Celkově se dá říct že dané téma by pro zpracování vyžadovalo více času. Bakalářská práce přesto splňuje požadavky zadání a mohu ji doporučit k obhajobě.
Předložená bakalářská práce má rozsah 39 stran a je rozdělena do deseti kapitol včetně úvodu a závěru. První čtyři kapitoly jsou věnovány teoretickému popisu stejnosměrných strojů a stěračů skel automobilů. Zbylé kapitoly jsou věnovány analýze a inovaci konkrétního stěračového motorku. K analýze a ověření navrhnutých inovací jsou použity simulace metodou konečných prvků v programu FEMM. V textu se vyskytují překlepy, mezi číslem a jednotkou nejsou na většině míst v textu mezery, některé části práce jsou psány v první osobě, což u technických prací nebývá zvykem. Popis analyzovaného motorku je místy zmatený, v tab. 4 na str. 24 se uvádí, že průřez vodiče kotvy je 0,5 mm2, dále v textu se však pracuje s průměrem 0,5 mm. Další popis vinutí se omezuje na větu „Vinutí má v drážkách paralelní větev“ (viz str. 25). Navržené inovace spočívají v použití permanentních magnetů ze vzácných zemin s menší výškou, než mají původní feritové magnety a v použití bezešvé trubky s menším vnějším průměrem než má původní motor. Rotorové plechy a vinutí zůstaly nezměněny. Z výsledků simulací je zřejmé, že parametry inovovaného motorku nejsou zvoleny vhodně. V magnetickém obvodu je vysoké sycení. Podle autora je indukce v zubu 2 T a maximální vypočtená indukce by měla být 2,144 T. 2,144 T je nejvyšší číslo, které se vyskytuje v legendě k nasimulovanému rozložení indukce, skutečná maximální vypočtená velikost indukce však může být i podstatně větší, stejně tak i vypočtená indukce v zubech může být větší, než autor uvádí. Velikost momentu se při uvažování stejné velikosti proudu téměř zdvojnásobila (původní motorek 0,177 Nm, inovovaný 0,331 Nm), došlo tedy ke značné změně momentové charakteristiky a použití nového motorku v původní aplikaci může být značně problematické. Bakalářská práce splňuje všechny body zadání, práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 69488