BRÝDL, A. Univerzální kontrolní a měřící stanice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Knoflíček, Radek

Hlavním cílem k obhajobě předložené DP, bylo navrhnout konstrukční řešení univerzální kontrolní a měřicí stanice, pracující v poloautomatickém režimu, což je poměrně značně rozsáhlá činnost, avšak hodná úrovni znalostí a erudovanosti diplomata, což dosvědčuje vedoucí DP, neboť byl vedoucím i jeho bakalářské práce. Úkolem stanice bylo a je testovat konektor nabíjení elektrického automobilu. Nově vyvinutý stroj je schopen testovat více typů konektorů, dále správnost typu konektoru, vzhledem ke zpracovávanému typu na celé lince, jeho správné natočení a výšku zalisování světlovodu, přítomnost gumového těsnění a světelnou průchodnost světlovodu. Podrobným studiem této závěrečné práce lze konstatovat, že hlavní cíl i dílčí cíle byly ve smyslu zadání DP bezezbytku splněny. Po obecném popisu současného způsobu měření a testování konektorů v automobilovém průmyslu, bylo navázáno uvedením možných způsobů snímání vzdáleností a přítomností objektu, ať už kontaktně, nebo bezkontaktně, přičemž byla řešena i problematika propojení akčních prvků spolu s řídicím systémem pomocí protokolu IO-Link, který je nedílnou součásti navrhování senzoriky do strojů, řadících se do Průmyslu 4.0. Pro řešení pohybu pracovního vozíku mezi vstupní, měřící a výstupní pozicí, při požadované vysoké opakovatelné přesnosti, byly navrženy 2 varianty řešení. Pro samotný testovací a měřící proces byly navrženy 3 varianty řešení. Všechny varianty obsahují finanční nákladnost, výhody a nevýhody použití. Diplomant využil doporučení vedoucího DP ohledně výběru nejlepší varianty pomocí multikriteriální metody hodnocení, což bylo výborně provedeno. Vítězná varianta byla rozpracována v podobě podrobné konstrukce celého stroje a přípravku na testování zaslepeného konektoru. Byl úspěšně vyřešen koncept rozmístění stroje, pracovní postup a časový rozbor ve vytvořeném Ganttově diagramu. Pečlivě byly popisovány jednotlivé mechanické celky stroje a přípravku spolu se zkušebními kamerovými testy. Byla vypracována bohatá konstrukční výkresová dokumentace. Součástí DP je i návrh vedení energií na stroji, pneumatické zapojení stroje, signalizace stroje pro informování operátora, postup montáže, bezpečnostní prvky na stroji a nezbytná analýza rizik. Diplomnat závěrem sestavil i velmi konkrétní doporučení pro praxi ohledně jeho použití. DP je poměrně rozsáhlá a komplexní. Je výborně zpracována podle požadavků vedoucího závěrečné práce tak, že splnila jím stanovené vysoké nároky na ni kladené. Z formálního a obsahového hlediska nemám vážných námitek a připomínek, ani k přílohám ani k bohaté výkresové dokumentaci. Je potěšující, že diplomantem navržený stroj i přípravek, byl v době těsně před ohhajobou DP úspěšně předveden zákazníkovi (zadání vzniklo ve spolupráci s podnikem), a to bez jakéhokoliv problému s jeho funkčností a provozuschopností a od léta 2020 je používán ve firmě vyrábějící konektory do elektrických automobilů.

Posudek oponenta

Bradáč, František

Předložená diplomová práce je zaměřena na návrh a konstrukci poloautomatické kontrolní a měřicí stanice pro testování světlovodů a těsnění v konektoru. Práce je zpracována v dostatečném rozsahu. V práci mi chyběla přehlednost a logická struktura. Informace, co se kontroluje, jsou uvedeny až kolem stránek 70 a dále. Toto je částečně asi způsobeno rozostřením obrázků konektorů, které bylo pravděpodobně požadováno firmou. Zde by bylo dobré, kdyby se kapitola 3 popisem kontroly včetně postupu měření, vedle popisu různých typů snímačů, také zabývala. V kapitole 3 jsou popisovány principy a různé typy měření, případně typy propojení snímačů s řídicím systémem. Tato kapitola by mohla být kratší, protože např. popisovat magnetické snímače a jejich principy, které se v práci objeví max. jako snímače koncové polohy válce, se mi jeví jako zbytečné. Také se zde objevuje na str. 39 dílčí závěr, kde diplomat tvrdí, že je obtížné najít vhodný snímač z důvodu přesnosti, ale nikde v práci jsem nenašel požadavky na tuto přesnost. Dále bych měl připomínku ke kapitole 4, kde je mírně nelogické číslování podkapitol. Jsou zde názvy „Návrh řešení číslo ..“, ale v kapitolách nejsou celkové návrhy, ale pouze návrhy jednotlivých uzlů. Jako finální návrh je pak vybrán návrh č. 2 dohromady s návrhem č. 3. Ve variantním výběru chybí např. testování průchodnosti světlovodů, které se v kapitole 6.4.2. objevuje jako fakt, bez nějakého bližšího úvodu. Kapitola 6 se již zabývá vlastní konstrukcí stanice. Zde se ve vývojovému diagramu na straně 66 objevuje nelogičnost, kdy podmínka „Výška světlovodů a těsnění OK?“ má dva výstupy ANO. Tím je vlastně vytvořena nekonečná smyčka. Také nelze úplně souhlasit s větvením po kroku „Spuštění tlačítkem automatický proces….“, kde jedna větev pokračuje a druhá přeskakuje část diagramu až na konec. Podobně v digramu na str. 91 chybí v rozhodovacích krocích popisky ANO/NE. Kapitola 7 se zabývá rozmístěním a vedením energie po vlastní stanici a kapitola 8 navrhuje pneumatickou část měříciho zařízení. Kapitola 9 popisuje části zařízení vztahující se k tzv. rozhraní člověk-stroj. Kapitoly 11 a 12 se zabývají bezpečností navrhovaného zařízení, kde byla zpracována analýza rizik. Práci doplňuje zhodnocení včetně ekonomického a závěr. I přes některé výhrady práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 124612