HURT, M. Kruhově polarizovaná sériová anténní řada [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Martin Hurt při řešení diplomové práce postupoval systematicky a naprosto samostatně. Pravidelně docházel na konzultace, na kterých nebylo nutné studenta jakkoli korigovat, pouze jsme diskutovali nad dosaženými výsledky. Anténní řadu s oříznutými rohy student navrhl podle požadavků, ale přes velké úsilí se nepodařilo anténní řadu napájenou kapacitní vazbou přizpůsobit v požadovaném frekvenčním pásmu a zároveň dodržet kruhovou polarizaci. Student obě navržené anténní řady nechal vyrobit a naměřil jejich parametry včetně měření vlivu vícecestného šíření uvnitř automobilu. Rozložení antén v automobilu navrhl prakticky s ohledem na uživatele. Jen škoda že z časových důvodů nestihl dané měření zopakovat vícekrát. Práci bych vytkl místy nejasné označení grafů, jako jsou např. směrové charakteristiky bez označení frekvence, na které byly měřeny nebo rozložení proudů opět bez frekvenčního určení. Dále mě mrzí, že v závěrečné DP nejsou uvedeny výsledky porovnání s anténními řadami uvedenými v literatuře, které student porovnával v rámci semestrálního projektu. Práce tak mohla být více rozsáhlá. Z výše uvedených důvodů hodnotím Martina Hurta jako schopného samostatného studenta a jeho DP celkovým počtem bodů 82.
Diplomant splnil převážnou část zadání svého vedoucího. Navrhl dvě antény, které následně nechal vyrobit a proměřit. Přesto musím konstatovat, že DP má nízkou inženýrskou úroveň a vykazuje řadu technických nepřesností a zavádějících informací. Navíc rozsah 30 stran je na DP velmi málo. Jednotlivé části zadání jsou tak nedostatečně zpracovány, anebo zcela schází (podrobnosti níže). Proto práci hodnotím 62 body. Úkolem diplomanta bylo: 1) Seznámit se s principem činnosti vybraných typů kruhově polarizovaných antenních řad a jejich vlastnosti porovnat a ověřit počítačovou simulací. Tato část v DP zcela chybí. Naopak jsou zde na šesti stranách opsány notoricky známé informace o flíčkových anténách, popis činitele odrazu nebo polarizace. To do DP nepatří. 2) Namodelovat a optimalizovat dvě vybrané antény pro pásmo ISM. Postrádám jakékoliv komentáře k výběru antén či napájecího systému. Rozepisování známých vztahů (vlnová délka aj.) včetně číselného dosazení by se v DP nemělo objevovat. Není zřejmé podle čeho diplomant volil vzdálenost flíčků. Uvádí: „flíčky musí být od sebe tak daleko, aby se vzájemně neovlivňovaly a přitom splňovaly podmínku kruhové polarizace.“ A co vliv na vyzařovací diagram? Tvrzení: „Ostrý úhel při zalomení mikropásku byl odstraněn, kvůli lepšímu průchodu signálu tímto bodem.“ Tomu příliš nerozumím, a také není zřejmé z jakého důvodu bylo použito zkosení s jinou charakteristickou impedancí? U vyzařovacích charakteristik antény není zřejmé co je vertikální a co horizontální rovina. U obrázků rozložení proudů na napájecím systému jsou chybně označeny porty a chybí informace o kmitočtu. Stejně tak u ostatních obrázků není zřejmé jakému kmitočtu odpovídají. 3) Obě antény následně vyrobit a experimentálně ověřit jejich parametry. Diplomant obě antény experimantálně ověřil. Výsledky se poměrně dobře shodují s předešlými modely, což jen potvrzuje správnost modelů. Opět schází informace o kmitočtu u vyzařovacích charakteristik, stejně tak vysvětlení horizontální a vertikální roviny. 4) Pomocí vyrobených antén ověřit vliv vícecestného šíření v automobilu a výsledky statisticky zpracovat. Způsob měření v automobilu je popsán dostatečně, ale očekával bych vetší soubor měření a opakovaná měření pro různé natočení antény. Ze tří samostatných měření nelze statisticky nic vyhodnotit! Otázky k obhajobě: Proč zrovna takový napájecí systém? Není možné použít jiný? Jaká je izolace mezi jednotlivými výstupy napájecího systému? Jak je ovlivněn vyzařovací diagram napájecím systémem?
eVSKP id 73221