FLÍDR, J. Záhady městské zahrady [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2013.

Posudky

Posudek vedoucího

Mléčka, Jan

Jan Flídr se ve své diplomové práci zabývá přehlíženým fenoménem zahrádkářských kolonií nikoliv z utilitárního pohledu územních rezerv, ale chápe zahradu/zahrádku jako nedílnou součást přirozeného vývoje našich velkoměst. Podrobnou historickou analýzou autor zdůvodňuje nezbytnost existence obdělávané půdy v přímé vazbě na městské bydlení a následně předkládá konkrétní aplikaci obytného souboru v lokalitě brněnského Žlutého kopce. Ryze privátní plochy zahrádek Flídr transformuje v poloveřejné prostory, vymezené zástavbou a neotřelým, racionálním způsobem tak přispívá k aktuální diskuzi potravinové soběstačnosti urbanizovaných území.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování A soustavný s velkou mírou osobního nasazení
Navrhovaná známka
B
Body
80

Posudek oponenta

Boleslavská, Yvona

Předložená diplomová práce vychází z požadavků stanovených v zadání. Řeší poměrně náročnou lokalitu s výrazným potenciálem, který však v předložených materiálech byl naplněn jen částečně. Diplomant se zaměřil jen na určitou část celé problematiky a nedoložil svůj názor na komplexní architektonicko-urbanistické řešení.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Urbanistické řešení B Téma pro zadání diplomové práce „Záhady městské zahrady“ v rámci magisterského studijního programu Architektura a urbanismus, v lokalitě svahu pod Žlutým kopcem v Brně, pokrývá poměrně širokým záběrem prostor zahrádkářské kolonie na úzkých parcelách s jižní orientací, a to mezi onkologickým ústavem na vrcholu kopce a Mendlovým náměstím na jeho úpatí. Zadané téma je velice rozsáhlé a prostor určený k urbanizaci skýtá řadu variant řešení – od standartního, až po architektonicky vizionářské. Předložená diplomová práce zůstala u varianty nejjednodušší. V bohaté řadě doložených analýz, zabývajících se historickými důvody vzniku zahrádkářských kolonií ve světě i v České republice, dopady jejich existence na město atd., postrádám analýzy všeho druhu, které jsou vázány právě k dané lokalitě – doprava, dostupnost od MHD, občanská vybavenost – školství, zdravotnictví, služby, obchody a jejich dostupnost apod. Právě tyto informace bych uvítala na samostatné situaci-cích 1:1000 s vyznačením pohybu specifikovaných typů vozidel v řešené lokalitě, pěší komunikace, situování předškolních a zdravotnických zařízení, obchodů a služeb a především výškové uspořádání celého svahu – vrstevnice. Předložená situace 1:1000 nedokladuje rovněž skutečnost, že některé střechy objektů jsou ozeleněné. Rovněž postrádám specifikaci o počtu a typu bytových jednotek, o průměrné podlažnosti, o hustotě osídlení atd
Architektonické řešení C Diplomant se zaměřil ve své práci k návrhu jednoho vybraného řadového dvoupodlažního domu a jednoho obytného terasového pětipodlažního objektu v měřítku 1:200, se sedmi velikostními typy bytů. Jde o byty od 3+1 až 6+kk, a to od velikosti obytné půdorysné plochy 49m až 164m. V této architektonické části postrádám situaci, kde by bylo specifikováno, o které objekty v navrženém urbanistickém konceptu se vlastně jedná. Obytný objekt je rozkreslen po jednotlivých podlažích a doplněn řezem. Koncept terasově sestavených bytů s větší, či menší plochou obytné zeleně skýtá jistě příjemné bydlení, otázkou je ekonomie zástavby (plocha terasové zeleně se blíží nebo i přesahuje velikost samotné bytové jednotky). U bytů 2.NP situovaných uvnitř dispozice bych uvítala doložení výpočtu denního osvětlení a oslunění. Byt typu F (2+kk) ve 4.NP o ploše 49m je na hranici zaříditelnosti. Celkovému přehledu by prospělo uvedení výškových úrovní na jednotlivých podlažích. Z architektonického hlediska postrádám větší počet vizualizací nebo perspektivních pohledů nejen na řešený objekt, ale obecně na celé řešené území. Především bych doporučovala předložit vizualizace z úrovně lidského horizontu, které by bohužel ukázaly skutečnost, že při pohledu vzhůru svahem budeme vidět jen zaparkovaná auta v parterech domů, zelené střechy budou takřka nezřetelné.
Provozní řešení C Provoz týkající se řešeného území i bytového domu není zcela jasný. Dispoziční uspořádání objektu je komplikované, za slabinu považuji v podstatě hlavní vstup do objektu přes parkoviště, nejasné jsou i únikové cesty.
Technicko konstrukční řešení C Skeletová ocelová konstrukce, uvažovaná pro výstavbu obytných terasových objektů, je jistě vhodnou volbou. Zajišťuje variabilitu a flexibilitu dispozic, jejichž členění může ovlivnit budoucí uživatel. V předložené diplomové práci postrádám základní konstrukční schéma s osovým modulem a bližší informaci o konstrukci – technickou a průvodní zprávu. Detail 1:20 sice naznačuje koncept řešení stropních konstrukcí pro interiér a exteriérovou ozeleněnou a pochůzí terasu, ale mocnost vegetační vrstvy v žádném případě nezajistí výsadbu uvažované vzrostlé zeleně.
Formální úroveň B Předloženou diplomovou práci hodnotím po formální stránce za dobrou s odkazem na připomínky, které byly již dříve vysloveny. Oceňuji diplomanta za široký záběr analýz.
Navrhovaná známka
B
Body
80

Otázky

eVSKP id 64414