LIŠKOVÁ, N. Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2015.
Způsob zástavby je dialogem mezi jasně určenou vodní plochou a kompaktní kompozicí objemů jednotlivých částí programu. Tento přístup vyvolává silně definované vztahy mezi plným a prázdným, horizontální plochou vody a zrcadlením objemů v její hladině. Jednotlivé průhledy do území celého parku jsou vazby s velkým potenciálem vztahů mezi vnějším světem parku a prostředím lázní. Tyto vazby nenacházejí přesné odezvy v prostoru území a parku, lázně se stávají příliš introvertním prvkem s otevřeným potenciálem návaznosti jeho základních prostorů, vstupní prvky a plochy bazénů na okolí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | C | Přesná definice konceptu byla hledána usilovnou prací s kritickým přístupem autorky. Potenciál vypracovaných základních myšlenek procházel několika etapami s náznaky nekompromisního řešení.Tento přístup k vývoji projektu se objevuje v hodnotách konečné podoby návrhu. |
Návrh je důkazem pochopení místa, vyjevuje jeho skryté významy. Ukazuje zralost autora v architektonickém vyjádření při volbě vhodných forem a proporcí. Potvrzuje dobrou orientaci v problematice provozu lázní.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Autorka správně stanovuje hranici „lázní“, jako specifického fenoménu města, a to obvodem území, jež zahrnuje oba parky se zachováním pouze kvalitních historických budov. Tím je stanoveno měřítko lázní v půdorysné stopě, jenž má v rámci města sílu vyvážit měřítko stopy historického městského jádra (jedná se o téměř stejnou plochu). Samotná novostavba nesoucí obsah lázní je navržena jako blok, který je dále členěn. Tím se autorka dostává do dalších rovin návrhu, daří se jí vytvořit příznivé měřítko hmot pro nejbližší okolí a lidské vnímání. Tento blok spojuje jednotlivé částí parku, které mají svou vlastní historii, atmosféru a účel. Přesto jakoby se blok nepodařilo zcela přirozeně usadit, jakoby se nemohl vtěsnat do tohoto lázeňského světa. Je-li chápán jako solitér v parku nemá potřebné místo kolem sebe. Nakonec je „připojen“ k ulici Rue de Gasparin, na jejíž zlom však nereaguje. Vlastní směr bloku lázní je v území nový, nenavazuje ani na jeden směr stávající zástavby, což by fungovalo pro solitérní postavení, ale to se nedaří zajistit volným okolním prostorem. Blízkost ulice či rotundy a historického hotelu je již na hranici únosnosti. Blok není pevně zakotven, jakoby těžký a přitom neukotvený. Vstupy do území jsou jasně a správně definovány také ve své hierarchii důležitosti, správně reagují na hierarchii ulic ve městě. Oceňuji organizaci tras a prostupnosti území lázní, hlavně umocněný nástup parkem mezi historickými budovami ze severovýchodu do „patia“ lázní, dále návrh neprostupnosti a uzavření jižního rohu parku se vzrostlými stromy, což přinese novou atmosféru s prvkem tajemství. | |
| Architektonické řešení | A | Jako genius loci místa ležícího u jezera, místa s léčivým pramenem vnímáme vodu. I když se v průběhu historie tento vztah města Yverdon a jezera (vody) mění, jednou blízký, jindy zase vzdálený a potlačený, je hlavní myšlenka návrhu silná a vyjevuje podstatné - myšlenka vodní hladiny v parku, ze které vyrůstají skleněné hranoly. Sklo jako přetavený kámen představuje transformační proces, který stejně tak probíhá v procesu léčení (léčebné lázně). Zvolené hmotové řešení („skleněné hranoly“jako přetavené kameny), použité materiály (sklo, beton) a všudypřítomné medium voda přepisují a vyjadřují pochopení světa, hlavně místa a jeho významů, mají potenciál vytvořit mnohovrstevnatý a bohatý svět lázní. Pomocí skla bylo dosaženo formální jednoty a integrity hmot, skleněný plášť jako translucentní zdivo umožňuje prostup a vnímání světla, otvory pak vstup slunečních paprsků. Abstraktnost hmot je však mírně narušena otvory mající formu oken. Myšlenku „objektů plujících na hladině“ by jasněji vyjádřila abstraktní celistvá fasáda, – dům bez oken, což znamená další hledání forem pro vstup světla dovnitř, zajištění intimity a výhledy ven skrz plášť domu. Jako další prvek, kterému zatím nebyla věnována pozornost, se jeví v duchu autorovy myšlenky jasný přechod hranolů ze země do prostoru vzduchu skrze vodní hladinu, tj. kdy podzemní podlaží v betonu přecházejí do skleněné materie, a to ztvárněním soklu. Je to významné místo, kde se neprůsvitné v temnotě dostává na světlo, je transformováno a světlem produchovněno (beton měnící se v sklo). Velmi rafinované vybírání hmot bloku přináší bohaté průhledy a jejich srozumitelné vazby s parkem a stávajícími historickými domy (Rotunda, Hotel des Bains, Villa d´Entremont). | |
| Provozní řešení | A | Vlastní navržená struktura vybíraného bloku má potenciál vše dobře zorganizovat, předurčila přehledné rozmístění jednotlivých lázeňských provozů. Jakoby do sebe vše zapadalo. Provoz je přehledný, člověk se může dobře orientovat. Oceňuji vyřešení provozu se zachováním vodních ploch u fasád (hlavní myšlenka návrhu), totéž by bylo vhodné udržet také u wellness, např. pobytová terasa jako vybíhající mola. Promyšleným uspořádáním hmot byl jasně vymezen soukromý prostor lázní a veřejný prostor parku, aniž by bylo nutné oplocení. Udržení konceptu přineslo pohyb v podzemních chodbách (přístup do jednotlivých lázeňských provozů podzemím). Což by bylo přijatelné, pokud by se podařilo přivést do chodeb přirozené světlo – jako podmínka orientace člověka. Přivedení návštěvníků do podzemí, kde jsou umístěny šatny a nástupy do lázní, vnímám jako logický záměr autora - zakoušet „vyrůstání“ hmoty ze země přes vodní médium a měnící se ve světle na skleněné hranoly. Tento zážitek však není člověku umožněn, vyrůstání a proměna není v chodbách přiznána - odhalena. Ale návrh by toto dalším rozpracováním umožnil skrze vodní plochy při fasádách (viz řez D-D). Orientace pokojů hotelu (hlavně jejich balkónů) oživuje vstupní patio a vytváří dobrý vztah k území s rodinnými a bytovými domy. Návrh příznivě využívá k parkování podzemí, zbytek parkovacích míst je umístěno po obvodu parku, jako necitlivé shledávám narušení celistvé kamenné zídky parku na východě při ulici Rue des Thermes pro umístění parkování, vhodné přidružit k ostatním v ulici Rue de Gasparin. Také prostor u vstupu mezi historickými objekty z ulice Avenue des Bains je vhodné udržet bez parkování v čele vstupu. | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Konstrukční řešení je logické, jsou zvoleny ekonomické rozpony, je schopné realizace. Větší pozornost doporučuji věnovat detaiu soklu - přechodu na skleněnou fasádu, vztah fasády Profilit a rámů izolačního trojskla ve vztahu k odtokům bazénů. Odstřikující voda z přepadu bude namáhat izolační spoje skel, dlouhodobě se pak předpokládají degradační změny. | |
| Formální úroveň | A | Předložená práce dosahuje velmi dobré grafické úrovně, formálně naplnila obsah zadání. Zvláště oceňuji zařazení situací v různých měřítkách, které dokládají návrh v rámci struktury města. Přehledně byly prezentovány analýzy, velmi jasné a přehledné prostorové znázornění konceptu a hlavní myšlenky návrhu. Také řezy byly vedeny logicky v místech pro vyjevení prostorových vztahů. |
eVSKP id 84529