PINKOŠ, P. Aplikace kogeneračních jednotek v bytových domech a průmyslových objektech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Bakalářská práce studenta Patrika Pinkoše se zabývá aplikací kogeneračních jednotek v bytových domech a průmyslových objektech. Student tuto práci z principu rozdělil do třech základních částí. V první části, ryze teoretické, student popsal princip kombinované výroby energií, použití a využitelnost kogeneračních jednotek. Druhá část se zabývá soupisem patřičné legislativy potřebné k instalaci a provozu kogeneračních jednotek na území ČR. V třetí části student zpracoval návrh kogeneračních jednotek v daných objektech. Teoretická část této práce je v některých případech zbytečně rozšířená a mohla by se soustředit například jen na konkrétní využití kogeneračních jednotek (v bytových a průmyslových objektech). Jistě lze vytknout kvalitu některých obrázků, neboť si v určitých případech žádá překreslit. Rozporuplným bodem této práce je legislativa, jež byla sepisována v předchozím roce, a již jsou jisté legislativní rámce v rozlišném znění a bylo by vhodné tuto legislativu mít aktualizovanou. Ovšem zde si myslím, že je z pohledu orientace v této problematice důležité vědět z jakých zákonů, předpisů apod. se vychází a tím pádem práce utváří jakýsi návod k orientaci v této problematice. V praktické části student přehledně porovnal vždy tři výkonové řady kogeneračních jednotek z technického a ekonomického hlediska pro daný objekt. Samotný návrh student provedl dle standartních postupů, do kterých vložil svou myšlenku a vypočítal prostou návratnost konkrétního systému v daném objektu. V této části by práce mohla být rozšířena o analýzu spolupráce kogenerační jednotky s bivalentním zdrojem. V průběhu řešení bakalářské práce bych vyzdvihl přístup studenta k dané problematice, neboť v samotném řešení student prokázal zájem o získávání rozšířených odborných znalostí samostatně, konzultoval konkrétní problematiku a hlavně byl schopný odpovídat na dané dotazy. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím jí známkou „B“ (87 bodů)
Předložená bakalářská práce studenta Patrika Pinkoše pojednává o problematice kogeneračních jednotek. Práce obsahuje 7 hlavních kapitol a 63 stran. Posuzovaná práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Na první, která je teoretická a druhou, ryze praktickou. V úvodu student popisuje výhody kogeneračních jednotek (KJ), jejich novost a možnosti budoucího rozvoje. Zde mám malou připomínku. Zapomíná, že v podstatě každá větší teplárna je kogenerační zdroj. V kapitole 2.1.1 i v jiných částech se student často vyjadřuje o „vysokopotenciálním” teple. Ovšem je to nepřesný výraz (sic zaužívaný v praxi), protože teplo nemá potenciál. Má-li něco potenciál, pak teplota. Kapitola 2.1.2 popisuje výhody KJ, například nízké emise. S tímto tvrzením polemizuji, protože emise NOx jsou v současné době na poměrně vysoké hodnotě při využití KJ s pístovými motory (až 500 mg/m3). Stejně tak emise CO. V kapitole 4 diplomant řeší otázku dotací a poté (v kapitole 5) legislativu KJ. V těchto částech nevím, proč uvádí informace z roku 2015, když práce je odevzdána v roce 2016, a proto jsou informace zde uvedené již irelevantní. V kap. 4.4.1 je uveden špatný výpočet (419.000 Kč). Buď se měl vypočítat bonus za 1 hodinu provozu (1 h - 419 Kč) nebo za rok (3000 h - 1.257.000 Kč). Právě neaktuální informace se objevuje v kapitole 5, kdy student cituje vyhlášku 453/2012 Sb., která je od 29.1.2016 nahrazena vyhláškou 37/2016 Sb. Dále od června t.r. bude platit nová vyhláška 145/2016 Sb., která nahrazuje vyhlášku 478/2012 Sb. V části 5.1 je nutné doplnit slovo spotřeba, takže? cituji: „ do roku 2020 se má zvýšit průměrný podíl OZE na spotřebě elektřiny na 20 %”. Kapitola šestá reprezentuje výpočty jednotlivých výkonových variací KJ. Autor uvádí, že dodávka tepla z jiných zdrojů jsou vždy 3 %, ale grafy popisují jiné hodnoty. Navíc tabulka 6-2 má jiné údaje než tabulka 6-8, i když se jedná o stejnou KJ. Ekonomické propočty jsou jednoduché a omezují se pouze na prostou dobu návratnosti. Nerespektují faktor času, ani inflaci. Pro tak velký projekt by byla vhodná tzv. analýza rizik. Uváděná cena silové elektřiny v NT i VT tarifu je stejná, dále cena plynu se mi zdá také příliš vysoká, což spatřuji právě v neaktuálnosti dat a nebo jsou to skutečné ceny, za které nakupuje odběratel? Nevím, v čem spočívala „přidaná hodnota” zapůjčeného softwaru, protože popsané výpočty se jeví ve skrze jednoduché. Program na webových stránkách společnosti TEDOM nabízí stejnou KJ jako student, ale finanční přínos je vypočten vyšší. V závěru student správně hodnotí, že z daných výpočtů plyne možné nasazení KJ pouze za předpokladu přiznání zelených bonusů. Kvalita obrázků je místy velmi slabá. V kap. 6 je použit jiný typ písma. Práce s literaturou je naopak výborná. Práci hodnotím stupněm C a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 94092