ŠEBESTA, O. Zkratový proud synchronního stroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Diplomová práce je zaměřena na problematiku časového průběhu zkratového proudu synchronního stroje. Student se nejprve seznámil s teorií synchronních strojů a se standardy pro měření parametrů synchronních strojů. Následně provedl měření v laboratoři a simulace v prostředí Matlab. Připomínky: - práce obsahuje značné množství překlepů a gramatických chyb, - v řadě obrázků a v textu je pro jednu veličinu použit různý typ písma, někdy je pro jednu veličinu použito více označení, některé obrázky jsou nekvalitní a snižují celkový dojem z práce, - v rovnicích 4.5, 4.6, 4.8, 4.9 a 4.11 jsou chyby, - v kapitole 6.2 chybí schéma měření a seznam použitých přístrojů, - v kapitole 6.4 není zřejmé, jakým způsobem byly konstruovány obalové křivky (např. obr 6.7) a podobně není zcela zřejmé, jak byla extrapolována přímka pro určení přechodné a rázové složky zkratového proudu (např. obr. 6-9), - str. 72 - na posledním řádku je uvedeno, že zátěž je nastavena na nulovou hodnotu, není ale zřejmé, o jakou veličinu se jedná, - ve vyhodnoceních měření i v simulacích chybí komentář k okamžiku vzniku zkratu, - v simulacích chybí simulace jednofázového zkratu, - u vyhodnocení měření chybí informace o přesnosti měření. Závěrem konstatuji, že zadání práce bylo splněno. Práci doporučuji k obhajobě.
Diplomová práce se zabývá měřením na synchronním alternátoru laboratorního soustrojí. Provedené zkoušky – naprázdno, nakrátko a při trojfázových a dvoufázových zkratech - slouží k určení reaktancí stroje. Na základě těchto měření je dále verifikován matematický model stroje v vytvořený v prostředí MATLAB Simulink. Teoretický úvod je věnován z větší části teorii synchronního stroje při trojfázovém zkratu ze stavu naprázdno. K práci mám celou řadu výhrad a to jak k její formální i obsahové stránce: 1. V textu se vyskytuje velké množství překlepů a chyb a to nejen těch jazykových, ale také typografických, např. čárka na začátku řádku. 2. Grafická úroveň práce je zvlášť v úvodní části velmi slabá – ve schématech je použito neadekvátně velké písmo. 3. Obr. 3-3 není v textu citován a není tedy jasné proč jej autor v práci uvádí. 4. Autor v řadě vztahů nedodržuje jednotné značení u některých veličin např. u časových konstant nebo počátečního úhlu zkratu. 5. Rovnice (4.5), (4.6), (4.8), (4.9) a (4.11) jsou chybně, stejně jako výpočet jmenovité reaktance podle (5.3). 6. Z obrázků 4-14 a 4-17 není jasné, jak jsou stanoveny hodnoty rázové a přechodné časové konstanty. 7. Velký nedostatek vidím v poněkud zavádějícím vyhodnocení naměřených hodnot. Konkrétně se jedná o vyhodnocení počátečního rázového a přechodného proudu, kdy norma předepisuje pro určení časové změny periodické složky zkratového proudu použít střední aritmetickou hodnotu periodické složky ve všech třech fázích. Autor si pro její vyhodnocení zvolil vždy pouze jeden z měřených fázových proudů. 8. Největší slabinou práce je ale naprosto chybějící diskuze k rozporuplným výsledkům vypočtených reaktancí v porovnání s hodnotami uvedenými výrobcem stroje. Autor jen spekuluje o příčinách rozdílu, ale není tu uveden žádný objektivní údaj, kterým by své dohady podložil. Neuvádí nejistotu měření, nepokusil se vyhodnotit obsah harmonických v měřených signálech, zdali vyhodnotil nasycené nebo nenasycené hodnoty reaktancí a nepíše ani jakým způsobem prováděl interpolaci hodnot rázového a přechodného proudu. 9. Závěr práce není závěr, ale pouze rozšířený abstrakt a vlastní přínos autora je tedy omezen na realizaci několika laboratorních měření a parametrizaci matematického modelu stroje. Zadání práce lze s výše uvedenými výhradami považovat za splněné. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 73619