VESELÁ, M. Vliv výběru souřadnic mozkových oblastí na výsledky dynamického kauzálního modelování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Předložená diplomová práce studentky Martiny Veselé se zabývá vlivem nepřesného výběru souřadnic oblastí zájmu na výsledky jedné z metod efektivní mozkové konektivity - dynamického kauzálního modelování (DCM). Z dříve provedených studií je patrné, že nepřesnosti výběru souřadnic oblastí zájmu v mozkových centrech významně ovlivňují síly vazeb modelů. Pro kvantitativní hodnocení tohoto jevu navrhla studentka metodiku testování, realizovala simulace a vše ověřila na reálně naměřené fMRI datové sadě 30 zdravých subjektů. K obtížnému tématu z oblasti analýzy neurovědních dat studentka přistoupila velmi svědomitě, což vedlo k dosažení zajímavých tvůrčích výsledků, které najdou využití v metodice skupinových analýz efektivní mozkové konektivity. Pozitivně hodnotím i pravidelné využívání konzultací, navštěvování seminářů a workshopů neurovědní komunity z ČR a práci s literaturou. Práce splňuje všechny požadavky, pochválil bych zejména návrh metodiky testování a realizaci simulací. Práci hodnotím 95 body a navrhuji známku A.
Studentka se v předložené práci zabývala vlivem výběru souřadnic mozkových oblastí na výsledky kauzálního modelování. Jedná se o poměrně složitý problém, který vyžaduje pochopení metod kauzálního modelování pro vyhodnocení efektivní konektivity v mozku. V teoretické části práce studentka předkládá přehledně zpracovaný rozbor principu funkční magnetické rezonance (fMRI) a popisu akvizice fMRI dat. Rovněž se zde zabývá metodami předzpracování dat, jejich statistickou analýzou a samotnou konektivitou mozku. Pro samotnou praktickou část práce studentka využívá programu SPM (Statistic Parametric Mapping). V kapitole 6. Je tak uvedený způsob, jakým se dá tento nástroj využít pro analýzu fMRI dat. V praktické části studentka navrhla metodu pro ověření metod pro nalezení efektivní konektivity mozku. Samotné navržené řešení umožňuje testovat libovolný počet mozkových oblastí, ale v praktické části práce byly testovány tři oblasti zájmu. Navržené experimenty byly simulovány a následně vyhodnoceny. Studentka dosažené výsledky dostatečně diskutuje a rovněž je dokládá statistickým zpracováním. Výsledkem testování je konstatování, že správnost detekce tří propojených oblastí je do úrovně šumu nejméně 60%. Jedná se tedy o umístění oblasti zájmu ze 60% do oblasti obsahující pouze šum. Zadání práce je splněno v celém rozsahu. Předložená práce má rozsah 60 stran a po formální stránce je práce na výborné úrovní. Členění práce má logickou stavbu a texty jsou rovněž dostatečně citovány. Pouze u citace [16] by bylo vhodnější použít relevantnější zdroj, než jsou skripta k počítačovým cvičením. Předložená práce splňuje požadavky kladené na závěrečné práce.
eVSKP id 73104