MAJCHRÁK, F. Měření výpočetního výkonu PLC PFC200 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student se dokázal zorientovat v nové problematice o embedded prostředí v PLC. Pracoval samostatně, přičemž řešil případné problémy s konzultantem. Dílčí problémy a nejasnosti řešil i s vedoucím, přičemž jejich frekvence exponenciálně narůstala s blížicím se termínem odevzdání. Student v zásadě zadání splnil, i když se jeho některé dílčí části upravily či přeskočily v závislosti na studentově píli. Z práce studenta plynou zajímavé výsledky. U některých si ale nejsem jist, jestli je student v této fázi studia plně pochopil. Student prokázal, že dokáže pochopit a udělat zadanou práci, a proto navrhuji 76/C.
Zadání bakalářské práce pana Majchráka explicitně zahrnuje standardizované postupy a metody, což je studentu usnadňuje práci a tudíž zadání pokládám za průměrně náročné. Chybí seznam zkratek, takže čtenář se nedoví, co je vlastně ústřední prvek celé práce, tedy PFC200. Určitě to není natolik frekventovaně používané zařízení, aby ho autor mohl zařadit mezi zařízení v automatizaci obecně známá. Na internetu se najde, že je to „Programmable Fieldbus Controller“, zatímco pan Majchrák ho označuje zásadně jako PLC, nebo také procesorový modul. K tomu bude směřovat doplňující otázka. Nepřesnost a nejednotnost v terminologii tvoří práci místy nesrozumitelnou. Na str. 13 začíná kap. 1.1.2 slovy: Moduly patří mezi kompaktní řídicí jednotky…; mám tomu rozumět tak, že obecně každý modul je řídicí jednotka? V kap. 1.1.4 (str. 14) se uvádí, že část paměti využívá CoDeSys. Vůbec autorovi nevadí, že čtenář nemusí vědět, co CoDeSys je, a jak s PFC200 souvisí. Do kapitoly 1.1.7, která pojednává o rozhraní ADI/DAL přidal několik dalších nevysvětlených pojmů, jako e!Cockpit a udělal z ní nestravitelný koktejl. Nechápavého čtenáře odkázal na literaturu. Uvedené terminologické prohřešky student napravuje v dalších kapitolách, kde konečně pojmy objasňuje, tedy v nelogickém sledu. V praktické části se čtenář opět obtížně doví, že budou provedena měření výkonu procesorového modulu PFC200 podle standardizovaného certifikátu pro dvě různá prostředí, a sice e!Cockpit a prostředí embedded Linux. Zmíněný certifikát je podle autora stavěný přímo na prostředí jako je e!Cockpit, což poskytovalo studentu postup a seznam měřených položek. Pro prostředí embedded Linux musel z praktických důvodů některé položky vynechat. Z doložené dokumentace lze říci, že při vlastním měření si počínal velmi dobře, prokázal znalosti různých programovacích prostředí a jazyků. Hlavní nedostatek bakalářské práce vidím v tom, že student ji psal, jako by předpokládal, že je určena pro někoho, kdo se přímo touto problematikou zabývá. Výsledky měření student popsal podrobně a přehledně je uvedl i v grafické formě. Na velmi dobré úrovni pan Majchrák zpracoval poslední bod zadání, tedy vytvoření aplikace pro zobrazení aktuálního vytížení celého systému. Vytvořil testovací program a navrhl a realizoval postup aplikace měření. Student splnil zadání ve všech bodech. Práce působí velmi nevyrovnaně, má části vysloveně slabé a části na velmi dobré úrovni. Při psaní se projevila nezkušenost se zpracováním textové dokumentace. Znalosti a vědomosti svědčí o dobrých bakalářských schopnostech studenta. Doporučuji jeho práci k obhajobě s hodnocením C – 77 bodů.
eVSKP id 102708