ZEMAN, M. Experimentální výzkum urychlovačem řízených jaderných reaktorů pro thoriovou jadernou energetiku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Předložená diplomová práce studenta je prací vědeckovýzkumného charakteru. Miroslav Zeman se v rámci skupiny "Jaderné energetiky" zaměřil na výzkum urychlovačem řízených elektrojaderných transmutačních reaktorů ve spolupráci se Spojeným ústavem jaderného výzkumu v Dubně u Moskvy a obecně s dalšími východními zeměmi (Ukrajina, Arménie, Polsko, Indie). Student se po složení všech zkoušek pátého ročníku rozhodl absolvovat roční odbornou stáž v SUJV Dubna, která byla spojena s řešením jeho diplomové práce. Zde studoval a pracoval ve skupině pana Dr.Adama na oddělení Jaderné spektroskopie Laboratoře jaderných problémů. Během své stáže se účastnil experimentálních prací, při kterých naměřil data pro svoji diplomovou práci, zpracoval je, analyzoval, opatřil teoretickým aparátem a srovnal s vypočtenými predikcemi. Pracoval zde v rámci mezinárodního týmu odborníků z ČR, Ruska, Ukrajiny, Bulharska, Uzbekistánu, atd. Během této doby své výsledky prezentoval a publikoval na dvou mezinárodních konferencích. Nákup materiálu pro jeho diplomovou práci byl podpořen grantem Nadace ČEZ. Během své činnosti v Dubně úspěšně podal, získal a řešil jako PI tři projekty grantových soutěží. Jeho diplomová práce je komplexním logicky strukturovaným odborným dílem dobré formální a odborné úrovně, je opatřena úplným seznamen zkratek, podložena rešerší a citacemi literatury (64 referencí různých druhů). Práce je také opatřena přílohou obsahující detailní výsledky studentovy práce. Diplomová práce tak mohla aspirovat na plný počet bodů a výborné hodnocení. Práci, bohužel, poněkud diskvalifikují některé prohřešky, kterých se autor dopustil. Zejména se jedná o sloh, stavbu vět, používání různých nevhodných časů a vidů, přesmyšek, dlouhých souvětí nebo naopak příliš krátkých vět. Někdy se objevují netechnické až románové či hovorové formulace. Text také obsahuje některé zbytečné chyby - neutrino se záporným nábojem, popisek grafu odskočený na další stránku, informaci o tom, že VJP se v současnosti hlavně ukládá do podzemních úložišť nebo že by náhrada U233 za U235 způsobila zvýšení teploty vody v reaktoru. Pro mě jako reaktorového fyzika je bolesné najít v textu formulaci "jádro reaktoru". Tyto nedostatky jsou pravděpodobně způsobeny jejich nekritickým převzetím z literatury nebo neobratným překladem z angličtiny. Zde je ale třeba ocenit, že student čerpal zejména z cizojazyčných zdrojů. V odborné části mám pouze drobné výtky k prezentaci něktrerých nejistot měření a k používání slovního spojení "tok neutronů" pro veličinu "hustota neutronového toku". Práci doporučuji k obhajobě a přes výše uvedené výtky ji hodnotím stupněm výborně - A. Student Miroslav Zeman pracoval během své stáže téměř rok víceméně odděleně na externím školícím pracovišti pod vedením odborníků Dr.Jindřicha Adama a Ing.Lukáše Závorky. Hodnocení kolegy Závorky přikládám jako přílohu svého posudku: Studium vlastností spektra spalačních neutronů v podkritických urychlovačem řízených reaktorech a v experimentálních zařízeních určených ke studiu těchto systémů hraje klíčovou roli v celosvětovém výzkumu zaměřeném na výrobu jaderné energie z thoria a uranu s minimálním množstvím produkce vysoce aktivních transuranů v dlouhodobém horizontu. Miroslav Zeman se pod vedením vysoce specializovaného týmu vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně zúčastnil nejméně čtyř rozsáhlých aktivačních experimentů, jejichž cílem byl výzkum vzniku a transportu neutronů v masivním spalačním terči. Tyto experimenty představují hlavní zdroj dat pro diplomovou práci. Přes počáteční nejistotu ve skupině převážně cizojazyčně hovořících expertů se Miroslav Zeman velmi rychle a rozhodně vypracoval na vědeckého pracovníka se značným množstvím zkušeností, které získal převážně v gama-spektrometrickém komplexu Jasnapp Laboratoře jaderných problémů SÚJV. V této laboratoři strávil mnoho hodin při měření jak kalibračních křivek polovodičových detektorů ze superčistého germania, tak i vzorků thoria, uranu a prahových aktivačních detektorů včetně kobaltu. Student provedl analýzu naměřených experimentálních dat u posledně zmíněných vzorků, jak je ukázáno v jeho práci. Ke zpracování údajů přistupoval vždy zodpovědně a s potřebným zápalem. Své výsledky pak v angličtině samostatně prezentoval na dvou mezinárodních fyzikálních konferencích. Hlavním přínosem jeho více než ročního pobytu v Dubně, během něhož svou diplomovou práci vypracoval, je zejména osvojení si experimentálních metod jaderné gama-spektrometrie na poměrně vysoké úrovni. Své dosavadní znalosti může uplatnit a předávat nejen v České republice, ale také v zahraničí. (V Dubně, 4.6.2015, Ing. Lukáš Závorka v.r.)
viz příloha.
eVSKP id 85055