ZAJACOVÁ, L. Charakterizace a příprava PVDF nanovlákenných matricí pro nositelnou elektroniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Studentka Lucia Zajacová se ve své bakalářské práci zabývala přípravou a následnou elektrickou charakterizací PVDF vláken. K přípravě využívala metodu elektrostatického zvlákňování v laboratořích CEITEC a následná charakterizace probíhána v laboratořích Ústavu fyziky. Primárním cílem práce přitom bylo nalezení piezoelektrických vlastností tohoto materiálu a případná optimalizace vláken s výhledem na senzorické nebo energy harvesting aplikace. Po formální stránce je práce jasně členěná do pěti hlavních kapitol. Obsahuje úvod a teoretická východiska, experimentální přístup k výrobě vláken, popisuje piezoelektrický jev vzhledem k morfologii vláken, experimentální práci v laboratořích včetně elektrické charakterizace a využití optimalizovaného materiálu jako senzoru. Vše je následováno diskusí, závěrem a seznamy literatury. Až na několik stylistických drobností a překlepů je práce psána pěkně bez výrazných pravopisných chyb nebo jiných gramatických nedostatků. Prezentační úroveň i argumentační logika textu je taktéž na velmi dobré úrovni a věcný rozsah práce je 36 stran. Studentka adekvátně pracuje s převzatým textem jiných autorů a formálně správně jej cituje. Co se týče informačních zdrojů, studentka nastudovala celkem 39 zdrojů a ze všech citovala. Velké pozitivum spatřuji v tom, že teoretická část je poskládaná z převzatých a řádně odcitovaných textů jiných autorů přičemž vlastní myšlenky a úvahy na tento rozbor logicky navazují v závěrečných kapitolách. Teoretický rozpor přitom přesně odpovídá potřebám práce. V experimentální části práce studentka popisuje přípravu vlákenných vzorků a navrhuje modifikace výrobních parametrů, aby získala portfolio materiálů k porovnání. Tuto aktivitu hodnotím velice kladně a to i s uvážením, že reálně nebylo možné v laboratoři připravit veškeré varianty. Přehled nastavení zvlákňování a složení zdrojového materiálu je přehledně tabelován. Dále studentka iniciativně připravila dva vzorky pro průzkum v SEM mikroskopu. Elektrická charakterizace probíhala na dvou aparaturách. Aparaturu přímo měřící parametr d33 studentka podrobila kritické analýze a poukázala, že není vhodná pro měření tenkých vzorků. Naopak se zaměřila na měření impedance. Zde připravila aparaturu a věnovala značné úsilí přípravě vzorků a pomocných elektrod. Poukázala na vliv křivosti vzorků a přítomnost vzduchových mezer při měření. Následně získala průběhy komplexní permitivity a demonstrovala, jaké postupy vedou k dielektrickým ztrátám a jaké ke zvětšení relativní permitivity. Tento postup aplikovala k nástavní výroby a připravila vzorek, ze kterého vyrobila reálný senzor. Tuto aktivitu včetně elektrického měření tohoto připraveného senzoru hodnotím velice kladně. Studentka v průběhu řešení své práce chodila na pravidelné konzultace i s připravenými otázkami. Práce v laboratořích, na elektrické charakterizaci i na přípravě senzoru je mimořádná a svou časovou náročností převyšuje běžný standard. Závěrem lze konstatovat, že studentka splnila bez výhrady zadání a doporučuji ji s bodovým hodnocením 97 bodů k obhajobě bakalářské práce.
Studentka Lucia Zajacová se ve své práci věnuje vlastní výrobě, charakterizaci materiálové i elektrické, a ke konci i praktické ukázce a využití polymerních vláken s piezoelektrickými vlastnostmi. Rozsah práce je dostačující a odpovídá jejím požadavkům. Odbornost práce je na velmi dobré úrovni. Její teoretická část zahrnuje všechny podstatné informace k tématu a obsahově jí tak lze považovat za poměrně hodnotnou. V praktické části studentka úspěšně vyrobila sadu několika různě modifikovaných vzorků, charakterizovala pomocí elektronové mikroskopie a zejména pak analyzovala jejich reálnou i imaginární složku permitivity v závislosti na měnící se frekvenci. V návaznosti na konkrétních výsledcích poté rovněž úspěšně vyrobila funkční senzor. Práce je tedy splněna v celém jejím rozsahu. Výskyt drobných chyb a překlepů je mírný. Například ne vždy je citován obrázek před jeho uvedením. Uvítal bych také čitelnější grafy ve formě většího textu, rozlišení anebo vektorového provedení. U některých jiných obrázků zase postrádám měřítko. Hadičky použité v aparatuře 4SPIN jsou teflonové místo titanových. Seznam zkratek není podle abecedy. Kapitola o beta fázi (2.2.4) je psána dříve, než byl tento parametr v jiné části vysvětlen. I přes tyto vedlejší nedostatky bakalářská práce, jako celek, dosahuje nadstandardní kvality. Je z ní znát, že studentka se v tématu dobře orientuje, rozumí mu a věnovala mu velké množství času. Navrhuji tedy známku A/91b.
eVSKP id 142090