ZEMÁNEK, P. Hodnocení paropropustnosti materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se v práci věnuje paropropustnosti materiálů, což je aktuální tematika nejen v elektrotechnice, ale zejména v oblasti oděvnictví, potravinářství i stavebnictví. Teoretická část obsahuje všechny potřebné náležitosti podle zadání, mohla však být sepsána trochu pečlivěji a ne tak stroze. Experiment byl realizován na několika různých druzích materiálu i za různých podmínek. Postrádám však praktický příklad výpočtu s naměřenými hodnotami a zejména je udivující počet platných míst u výsledků na str. 24. Pro zpracování textu práce po stránce formální jsem všem svým studentům doporučil vzorovou závěrečnou práci z předchozích let, které se však příliš nedržel. Je nedodržena zejména jednotná symbolika a typografie zápisu fyzikálních veličin a jednotek, zcela chybí číslování rovnic. Práce působí dojmem, že není dotažená do konce. Na výše uvedené nedostatky upozorňuji, třebaže je to z pohledu vedoucího neobvyklé, protože jsem vlastní text práce poprvé spatřil až při vypracování tohoto posudku. Jinak student, byť nepravidelně, tak trávil dostatek času v laboratoři a věnoval se dané problematice. Charakter literatury, citované v závěru práce, je adekvátní a jsem s ní spokojený.
Student Petr Zemánek řeší ve své bakalářské práci návrh a realizaci laboratorního pracoviště, které umožní sledovat paropropustnost materiálů, ověřit jeho funkci na praktických příkladech a interpretovat dosažené výsledky. Předložená závěrečná vysokoškolská práce je sepsána v rozsahu 31 strany, včetně seznamu použitých literárních zdrojů, které by bylo lépe uvádět v abecedním pořadí podle příjmení prvního autora. Odkazy na literární zdroje jsou v textu uváděny nesprávně. Dokument je rozdělen na teoretickou a praktickou část a doplněn jednoodstavcovými úvodem do problematiky a závěrečným shrnutím. Teoretická část ukazuje způsoby měření propustnosti vodních par v textilním, stavebním a potravinářském průmyslu a popisuje sušicí váhy. Minimální pozornost je věnována příslušným normám a z nich vyplývajícím požadavkům na paropropustnost látek. Experimentální část popisuje laboratorní pracoviště s využitím analyzátoru vlhkosti Radwag MAX 60. Z textu nevyplývá, zda a jak byla řešena automatizace měřicího pracoviště. Zkušební vzorky, naměřená data i diskuze dosažených výsledků jsou charakterizovány velmi stručně. Celá práce, přestože je sepsána přehledně, působí dojmem lepšího Semestrálního projektu (nebo rozsáhlejšího návodu k laboratornímu cvičení). Projekt vykazuje řadu nedostatků, např. nejednotný zápis jednotek, nestandardní značení rovnic, nesprávně zapsané značky veličin a chyby (včetně hrubých) v textu. Přes uvedené nedostatky splňuje bakalářská práce a její zpracování hlavní požadavky, kladené na závěrečnou vysokoškolskou práci v bakalářském studijním programu, nutné pro doporučení k obhajobě.
eVSKP id 87050