PRAGEROVÁ, B. Vliv podmínek vytvrzování na smrštění alkalicky aktivovaných systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Kalina, Lukáš

Studentka Barbora Pragerová vypracovala bakalářskou práci na téma "Vliv podmínek vytvrzování na smrštění alkalicky aktivovaných systémů". Literární rešerše odpovídá rozsahu pro bakalářkou práci, nicméně pozornost mohla být více zaměřena na studium smrštění v alkalicky aktivovaných materiálech. Experimentální část dala vzniknout velkému množství výsledků naměřených i s použití netradiční zobrazovací metody stanovení množství trhlin na testovacích vzorcích vlivem smrštění. Je proto velká škoda, že dosažené výsledky nebyly dostatečně okomentovány a dány do souvislosti se současným výzkumem. Celkový přístup studentky k řešení práce byl však kreativní a iniciativní, proto předloženou práci hodnotím známkou C a doporučuji ji k obhajobě před odbornou komisí.

Posudek oponenta

Kotrla, Jan

Studentka Barbora Pragerová vypracovala bakalářskou práci na téma „Vliv podmínek vytvrzování na smrštění alkalicky aktivovaných systémů“. Cílem práce bylo redukovat smrštění alkalicky aktivovaných systémů vhodnými podmínkami vytvrzování, a tím dosáhnout širšího uplatnění pro tyto materiály. Teoretická část je přehledně členěna na jednotlivé kapitoly, týkající se tématu bakalářské práce. Bohužel se studentka při psaní teoretické části nevyvarovala chybám, které již ze začátku kazí kladný dojem z této práce. Jedná se o překlepy, špatnou shodu podnětu s přísudkem a návaznost vět. Studentka se správně snaží do teoretické části zahrnout informace, které si nastudovala ze zahraniční literatury, nicméně nenávaznost vět na sebe výsledný dojem kazí. V kapitole 2.6 Ošetření postrádám literární rešerši v oblasti ochranných nátěrů, které by pro tuto práci měli být stěžejní. V experimentální části jsou stručně a přehledně popsány přípravy zkušebních vzorků a jednotlivých analytických technik. Tato část práce je velmi dobře zpracovaná i přes pár nepřesností. Kapitola výsledky a diskuze je zaměřena na výsledky pevností, smrštění, plochy vzniklých prasklin a prvkového složení vybraných vzorků. Při prezentaci výsledků pevností bych rozhodně nezačínal prezentací výsledků ze zdroje [22] a až poté jen krátké shrnutí vlastních výsledků. Porovnání výsledků se zahraniční literaturou je samozřejmě správné, nicméně by bylo vhodné zachovat určitou posloupnost práce. Rovněž mi v této kapitole chybí hlubší diskuze při použití ochranných nátěrů u pevností v tlaku. U pevností v ohybu je uvedeno, že „těsnící prostředky zachovaly konstantní hodnoty pevností po 7 dnech od vytažení z vodního prostředí oproti referenčním vzorkům na vzduchu“, což u pevností 21 a 28 dní není pravdivé. Ale hlavně je účinnost ochranných nátěrů téměř nulová, když po vytažení na vzduch a ošetření, dosahují ošetřené vzorky nižších pevností v ohybu, takže bych si nedovolil tvrdit, že došlo k zachování konstantních hodnot. Rovněž zde postrádám diskuzi, porovnání trendů s dalšími měřeními (smrštění, vznik trhlin). I u dalších kapitol je možné najít pouze konstatování naměřených výsledků a žádnou rozsáhlejší diskuzi. Závěr práce je poměrně obsáhlý a to z důvodu, že se zde opakuje část úvodu a experimentální části. Rovněž se zde konečně objevuje určitá diskuze výsledků, která však měla být zmíněná v kapitole „Výsledky a diskuze“. Nicméně i tato diskuze je v některých případech dosti nepřesná. Z typografického hlediska bych vytknul zmíněné chyby, překlepy, označení grafů, jenž by v práci měly být uváděny jako „Obrázky“, značení „Tabulek“ nad tabulkami. Tabulka 5 by měl být patrně myšlen Obrázek 9. Množství citovaných zdrojů a jejich výběr odpovídá rozsahu a požadavkům bakalářské práce. I přes veškeré výhrady splňuje bakalářská práce všechny požadavky na tento typ bakalářské práce, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením „C“.

eVSKP id 115697