TOMÁŠEK, P. Senzor pro nízkorychlostní snímání pohybu kontinua [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student postupoval při zpracování tématu samostatně, cílevědomě a soustavně. Zpracoval teoretickou část v oblasti proudění kapalin na základě popisu rozložení elektromagnetického pole. Popsal veličiny, shrnul efekty a principy pro využití ve snímacím zařízení. Prostudoval a shrnul metody nízkoúrovňových měření, zásady a přístupy v této oblasti metrologie. Podle těchto zásad navrhl koncept a provedení indukčního průtokoměru s očekávanými výsledky v zadaném rozsahu rychlosti proudění. Navrhl provedení senzoru, navrhl potřebné měřicí pracoviště, návrhy realizoval a provedl odpovídající opakovaný test měření senzoru. Práci členil do kapitol podle zásad odborné/vědecké práce. Postupoval od obecných ke konkrétním řešením, prováděl odhad a ověření veličin. Teoretické úvahy podpíral analytickými a numerickými modely. Výsledky experimentálně ověřoval. Práce je vhodně doplněna obrazovou a technickou dokumentací jak v textu tak příloze. Student dokázal samostatně řešit výzkumné problémy i nad rámec magisterského stupně studia. Práce obsahuje některé drobné formální nedostatky (volba velikosti písma v obrázcích atp.).
V úvodu je třeba konstatovat, že autor splnil beze zbytku zadání. Z technické zprávy je zřejmé, že byl odveden velký kus práce. Po formální i jazykové stránce práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci. Jen kromě několika málo překlepů, či nedotažení (např. str. 4 - chybí odkaz na Bernoulliho rovnici, str. 19 – vztah 1.54 je pro ik- apod.) bych u anglického překladu abstraktu doporučil kontrolu znalcem angličtiny. I po odborné stránce se práce jeví na vysoké úrovni, jen bych upozornil na některé rozporné informace v práci: na obr. 9 je osa y je v T místo mT, na str. 45 je nevhodně uvedeno Hallovo napětí (zkoumaný jev je podobný, ale užívá se pro polovodičový materiál), na str. 45 je magnetická indukce B nezvykle nazývána měrným magnetickým tokem a v praktickém provedení se v textu na str. 55 hovoří o aktivním stínění vstupního zesilovače, přičemž na plošném spoji v příloze (str. 77) není rozlévaná měď spojena ani se zemním potenciálem. Také bych doporučil nedávat integrovaný obvod do patice, neboť vlivem kontaktního odporu a termoelektrického napětí může dojít k ovlivnění signálu. V kapitole 3.2 je popisována snímací deska, ale není zřejmé, jak autor přišel k dané topologii čidel nebo z jaké literatury čerpal. V kapitole 3.5 autor uvádí převodní křivku mezi průtokem a naměřenou fází, ale již není uvedena opakovatelnost měření, a hlavně jakou má měření výslednou nejistotu. Zařízení v tomto provedení je vhodné pro laboratorní účely, tedy pro nízké rozmezí okolní teploty. Domnívám se, že tento unikátní měřič průtoku by bylo vhodné provést tak, aby jej bylo možno sériově vyrábět. Za tímto účelem bych doporučil pro vyhodnocení fáze zvážit použití principu synchronní detekce (např. s použitím AD630 nebo lock-in zesilovače) - odpadly by pásmové propusti, dále pak použití aktivního stínění zesilovače, případně použití integrovaného měřiče impedance (např. AD5933, AD5940). Závěrem je třeba konstatovat, že autor prokázal znalosti z mnoha oblastí - dobře se orientuje v teorii elektromagnetického pole, navrhuje elektronická schémata včetně simulací a dokáže navrhovat plošné spoje.
eVSKP id 118256