MAJNUŠ, R. Kvalita multimediálního obsahu u brýlí pro virtuální realitu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Bakalářská práce Roberta Majnuše se zabývá kvalitou multimediálního obsahu u brýlí pro virtuální realitu. Student nejdříve popisuje samotnou virtuální realitu a porovnává různé typy brýlí pro virtuální realitu. Poté teoreticky popisuje hodnocení obrazové kvality videa. A to pomocí objektivních video metrik a subjektivních testů. Následně popisuje tři nejpoužívanější moderní video kodeky. V další části popisuje tvorbu obsahu pro VR, z pohledu fotografie i videa. V praktické části práce student vytváří vlastní video-databázi, kterou poté použije pro testování. Databáze obsahuje klasické video, 3D video a 360° video. Následně popisuje návrh subjektivního testu a provádí hodnocení videosekvencí pomocí tří objektivních metrik. Student zorganizoval subjektivní test, kde celkový počet zúčastněných respondentů byl 16. Toto je sice malý počet respondentů, který byl způsoben pandemickými podmínkami, ale splňuje normu ITU-R BT.500, podle které musí být aspoň 15 respondentů. Dle získaných dat student vypočítal hodnotu MOS, a na získaná data aplikoval výpočet intervalu spolehlivosti, který následně i graficky prezentuje. K práci mám několik výtek. Některé studentovy postupy nebo volby nejsou dostatečně vysvětleny. Pro validní subjektivní test je velmi důležité ověřit, jestli jednotlivé kodéry zakódovaly video přesně takovým datovým tokem, jaký jim byl nastaven. V práci chybí porovnání nastavených a reálných datových toků. V práci mi chybí vyhodnocení korelace mezi objektivními metrikami a subjektivním testem. A dále vliv typu respondentů na hodnocení. Student sice použil videa s různou snímkovou frekvencí, ale chybí vyhodnocení tohoto vlivu na výslednou kvalitu. Práce by se měla také zabývat vlivem rozdílného rozlišení na výsledné hodnocení. Textová část bakalářská práce je logicky členěna, ale ve větší míře jsou v ní zavádějící nebo netechnické výrazy. V práci je také větší množství překlepů nebo gramatických chyb. Práce obsahuje dostatečný počat stran a student splnil s menšími problémy požadavky dané zadáním práce. Práce je podpořena 39 referencemi. Student na práci pracoval dva roky. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm D 61 bodů.
Bakalárska práca sa zabýva hodnotením kvality krátkych videosekvencii pre virtuálnu realitu (VR). Práce je rozdelená do siedmych kapitol, ale ako celok, sa dá rozdeliť na dve väčšie časti: na teoretickú a praktickú. Študent v teoretickej časti práce stručne predstavuje princíp VR a podáva prehľad o jednotlivých typoch zariadení pre túto oblasť. Následne sú stručne popísané najznámejšie objektívne a subjektívne metriky pre hodnotenie kvalitu videí. Tieto metriky, ktoré boli pôvodne navrhnuté pre konvenčné videá, študent následne použil v praktickej časti práce pre hodnotenie kvality videí pre VR. Poslednú časť teoretickej práci tvorí stručné predstavenie komprimačných algoritmov pre komprimovane videa. V tejto práci sú uvažované kodeky HEVC, VP9 a AV1 s podporou pre VR. O kodeku AV1 je uvedené pomerne málo informácií. Praktická časť práce sa skladá z dvoch ucelených častí. V prvej študent stručne predstavuje videosekvencie, ktoré v tejto práci použil, a následne podáva stručný popis pre ich komprimáciu pomocou už vybraných kodekov. Druhá časť obsahuje výsledky, získané pomocou objektívnych metrík (PSNR, SSIM, VMAF), ktoré sú doplnené výsledkami zo subjektívnych testoch. Nechýba ani stručný popis realizácii subjektívnych testov. Všetky výsledky sú graficky spracované a stručne diskutované. Rozsah bakalárskej práce je štandardný. Formálne a grafické spracovanie je miestami na nižšej úrovni. O tom svedčí aj prezentovanie niektorých rovníc (napr. (1.3)-(1.17)), ktoré pôsobia dojmom, že boli vložený ako obrázok. Študent používa nadpriemerný počet prevzatých obrázok, avšak sú pri nich uvedené pôvodné zdroje. Jednotlivé kapitoly na seba síce nadväzujú logicky, avšak nie vždy sú adekvátne vypracované. Výsledky získané pomocou objektívnych metrík a subjektívnych testov sú graficky spracované a diskutované obecne a na bežnej úrovni. V texte sa vyskytuje niekoľko terminologických, prípadne gramatických preklepov (napr. „první se první“; „Pair Comparios“; „na na sobě závislé“; „Paeth prediktor“; atď), ktoré kvalitu práce mierne znižujú. Prácu s literatúrou, napriek väčšiemu počtu referencií (celkovo 39), je možné považovať za priemernejšiu. Dôvodom je menší počet odbornejších zdrojov (konferenčné a časopisecké články), s ktorými študent pracuje. K získaným výsledkom a ich interpretáciám by som mal niekoľko poznámok. Vybrané videosekvencie boli komprimované do bitovej rýchlosti 2, 6 a 15 Mbit/s. Medzi 6 až 15 Mbit/s je mierne väčší krok a tým pádom výsledky, ktoré spadajú medzi tieto bitové rýchlosti, môžu byť mierne zavádzajúce. Výsledky získané pomocou objektívnych metrík sú graficky spracované a následne sumarizované formou tabuľky. Tým pádom sa jedná o redundantnú informáciu. Vypovedacia hodnota výsledkov zo subjektívnych testov je diskutabilná. Konfidenčné intervaly u niektorých MOS hodnôt sú veľmi veľké (napr. „VP9 2M“ na Obr. 6.11) a ukazujú pomerne veľký rozdiel v hodnoteniach kvality jednotlivých videosekvencií. Tieto skutočnosti sú zo strany študenta diskutované veľmi laxne. Zdanie práce síce bolo splnené, ale k vypracovaniu bakalárskej práci ako aj analýzy výsledkov by mal študent venovať rozhodne väčšiu pozornosť. Vzhľadom ku všetkým predchádzajúcim hodnoteniam, predloženou bakalársku prácu síce odporúčam k obhajobe, ale navrhujem nižšie bodové hodnotenie, a to 62/D.
eVSKP id 131688