ZAMAZALOVÁ, A. Hodnocení finanční situace společnosti a návrhy na její zlepšení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2018.

Posudek vedoucího

Pavláková Dočekalová, Marie

Cílem práce bylo zhodnocení finanční situace podniku a formulování návrhů vedoucích k řešení zjištěných problémů. Studentka použila standardní metody, výsledky porovnala s hodnotami oboru a s konkurentem. Navržená opatření jsou realizovatelná. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Maixner, Josef

Bakalářská práce je strukturovaná do dvou obsahově souvisejících celků – v první části – tedy v části teoretické autorka nejprve vymezuje cíl práce a metody a postupy zpracování a poté přistupuje k teoretickému vymezení finanční analýzy. Tato teoretická část je v podstatě přehledem základních ukazatelů finanční analýzy, kterými se posuzuje finanční zdraví a finanční situace standardních podnikatelských subjektů. Ukazatele likvidity, rentability, ukazatele mající vazbu na řízení pohledávek či zásob jsou uváděny s cílem jejich následného použití v praktické části – nejde tedy o samoúčelný sumář ukazatelů, ale smyslem teoretické části je poskytnout alespoň základní informace proč se finanční analýza provádí, jakými postupy se tak děje a co je reálným výstupem finanční analýzy. Je pravdou, že samotné číselné vyjádření jednotlivých ukazatelů představuje jednu stránku finanční analýzy, tou druhou a leckdy mnohem obtížnější, je interpretace onoho výsledku finanční analýzy – což je složitější zejména tehdy, pokud se zjištěné výstupy finanční analýzy zásadně odchylují od oborových průměrů, od doporučených hodnot apod. V takovém případě je nutné vždy konkrétně určit příčiny odchylky a zejména pak to, zda se jedná o ekonomicky zdravý jev či nikoliv. V další části autorka již na příkladu dvou firem s obdobným podnikatelským záměrem demonstruje jak odlišné mohou být hodnoty ukazatelů finanční analýzy – přesto nelze až tak jednoznačně konstatovat, že jeden ze subjektů hospodaří lépe než ten druhý. Podle výstupů lze dojít k závěrům, že jedna firma upřednostňuje dlouhodobé cíle, posiluje hodnoty vlastního kapitálu, pracuje s dostatečnou likviditou a s ohledem na možné problémy vývoje relevantního trhu přemýšlí nad diverzifikací svých rizik. U druhé firmy je zase výraznější tlak na vyšší míru užití cizích zdrojů, podle výstupů analýz lze usoudit, že druhá firma preferuje spíše krátkodobé cíle a tomu přizpůsobuje i svou obchodní politiku. Protože se pracuje pouze s obecně přístupnými daty, pak je otázkou nakolik např. zkrácení doby splatnosti pohledávek odpovídá změně obchodních podmínek firmy SMERO a nakolik je tento stav daný nějakým konkrétním opatřením – např. postupováním vybraných pohledávek prostřednictvím factoringu apod. V každém případě jsou výstupy finanční analýzy zajímavé a autorka provádí i interpretaci výstupů s tím, že směřuje k závěrečné části práce, a to k praktickým doporučením pro nejbližší období. A právě v této části práce je podstatné si uvědomit, že praktická doporučení pro běžné období vyplývající z výstupů finanční analýzy zdaleka nejsou totéž jako strategická rozhodování firmy o svém budoucím směrování. Protože některá opatření či rozhodnutí – např. ono rozhodnutí zda budovat nové skladovací prostory nebo zda využít pro rozšíření logistiky prostory pronajaté – to vše souvisí s odpovědí na strategické otázky – kam firma směřuje, jak se bude její relevantní trh vyvíjet v průběhu nejbližších pěti či deseti let, nakolik se změní skladba zákazníků, nakolik bude vhodné či nezbytné udržovat objem skladových zásob. Je velmi obtížné požadovat po autorech bakalářských prací aby nalezli smysluplná doporučení pro další fungování firmy – to je oblast, pro kterou je potřeba mít jak dostatečnou znalost trhu, tak i zkušenosti, které lze získat jen a pouze praxí. Přesto se autorka zdařile zabývá možností řízení pohledávek tak, aby se využila jedna z předností obchodní společnosti LAW CZ s.r.o. – tedy poměrně silné kapitálové zázemí, velmi dobrá likvidita a schopnost získávat bankovní zdroje – přesto je na zvážení zda navyšovat blok pohledávek v době, kdy existuje pochybnost o budoucím fungování řady dnešních odběratelů – maloobchodních jednotek či sítí. Doporučení pro oblast vývoje zásob (a s tím související otázkou zda rozšiřovat či nerozšiřovat skladovací kapacitu možnou výstavbou nové haly) souvisejí s tím, že firma si musí jednoznačně odhadnout budoucí vývoj trhu – veškerá doporučení je tak nutno vidět v tomto kontextu – autorka dospěla k závěrům na základě úvahy, že relevantní trh bude ještě nějakou dobu fungovat v podobě obdobné dnešní a tomu odpovídají ní vyslovená doporučení. Lze konstatovat, že autorce se její zamýšlený cíl zdařil, její závěry jsou minimálně předmětem k diskusi a úvah – byť by bylo asi zcela nadstandardní požadovat po autorce, aby přišla s nějakým konkrétním časovým harmonogramem kdy se mají jednotlivá opatření přijmou či kdy se má v některých důležitých otázkách budoucích směřování firmy rozhodnout. Právě pro svou využitelnost i v praxi hodnotím celou práci jako zdařilou a proto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 110648