KRATOCHVÍLA, L. Trasování objektu v reálném čase [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Téma diplomové práce pana Kratochvíly se týká vizuálního sledování obecného objektu v neznámé scéně využitím mechanismů strojového učení. Téma bylo vypsáno poměrně otevřeně, aby měl student možnost výběru třídy objektu pro sledování i výběru třídy vlastního mechanismu ML. Verifikace řešení spočívala v implementaci kódu na zvolenou embedded platformu. Pro analýzu vlastností vybral diplomant z literatury 8 různých metod sledování objektu a pro implementaci pak platformu Raspberry Pi z celkem čtyř nalezených embedded zařízení. Slabší stránkou práce je gramatická úroveň anglického jazyka a místy nepřehledné členění textu, zejména v kapitole 2. V kapitole 4.5 pak není jasně popsáno, jakým způsobem došlo k určení hodnot Robustness a Accuracy na osách v A-R grafu na straně 50 a dále, jakým způsobem jsou trackery zaznamenané v grafu vyhodnoceny. Implementační část splňuje zadání, nicméně mohla být zevrubnější. Kladem práce je stručnost. Z textu je patrný tah na výsledky, nikoli jejich obšírný popis. Dalším kladem práce diplomanta byla jeho samostatnost, byť vynucená, protože velkou část studia při zpracování DP pobýval na stáži. Časové rozvržení zpracování úkolů mělo být důslednější a víc koncepční, práce by pak byla výborná. Předložená diplomová práce je podle mého názoru dobrá a doporučuji ji k obhajobě. V kapitole 2.1.3 je uvedeno, že trackery typu TLD mohou ve smyčce pracovat teoreticky nekonečně dlouho. Pakliže ostatní typy jmenovaných trackerů nemohou, z jakého důvodu?
Diplomová práce Bc. Lukáše Kratochvíla se rozsahově řadí spíš ke kratším, je psaná v anglickém jazyce a navzdory mnohým gramatickým chybám je bez problémů čitelná. Z formálního hlediska je práce v pořádku. Vytknout lze některé drobné chyby, které ale nemají zásadní vliv na celkovou kvalitu práce. Například metodika citování obrázků například není konzistentní. Některé ilustrace jsou citovány bezodkladně uvedeným zdrojem (např. Fig. 1.1), jiné odkazem do literárního přehledu (např. Fig 1.6), některé vůbec (např. Fig. 1.2). Dále třeba číslovaná rovnice práce má hned tři čísla (1.1 – 1.3), formálně jde však o jednu rovnici (na, kterou je stejně v textu odkazováno výhradně prvním číslem) a měla by tak mít číslo jen jedno. Z odborného hlediska dosahuje práce, dle mého názoru, značně nerovnoměrné míry kvality. Teoretický rozbor (kap. 1) a prezentace výsledků (kap. 4.4) jsou slabými místy práce. Kap. 1 je podstatě výčet termínů, uvedený bez zasazení do kontextu hlavního problému práce a kap 4.4 nemetodicky pojednává o obsahu tabulek uvedených v přílohách. Kapitoly 2 a 3 zabývající se rozborem algoritmů pro sledování objektů, vyhodnocováním efektivity těchto algoritmů a použitelným embedded hardwarem jsou naopak silnými stránkami práce, které dokazují, že autor provedl přiměřeně hluboký teoretický rozbor a v zadané problematice se velice dobře orientuje. Praktickou část práce hodnotím spíše kladně. Bylo intenzivně otestováno osm algoritmů na dvou platformách. Škoda jen, že výsledky jsou uvedeny až v přílohách a v práci jsou diskutovány jen velmi povrchně. Dále musím vytknout, že není přehledně uvedeno, které části kódu v elektronických přílohách jsou dílem autora a které jsou převzaté. Souhrnně si myslím, že autor odvedl značné množství práce a ač zaostává v její prezentaci tak splnil požadavky zadání. I přes uvedené výhrady celkově hodnotím práci jako průměrnou, shledávám, že vypovídá o inženýrských schopnostech autora, a doporučuji ji k obhajobě. Navrhuji hodnocení C/70.
eVSKP id 119389