NEDVĚDOVÁ, M. Mikroimpulzní stimulace a její využití ve fyziatrické léčbě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Chmelař, Milan

Slečna Marie Tobolová měla za úkol ve své bakalářské práci jednak prostudovat využití impulzních proudů a mikro-stimulace a navrhnout jednoduchý, bateriově napájený přístroj pro mikrostimulaci. Úvodní část bakalářské práce je zpracována opravdu přehledně a je zřejmé, že studiu literatury z této oblasti bylo věnováno mnoho času. Nakonec o tom svědčí i seznam použití literatury. V další části se pak věnovala vlastnímu návrhu přístroje pro mikrostimulaci. Zde měla opravdu nelehkou pozici protože v rámci oboru Biomedicínská technika a informatika nejsou zařazeny předměty zabývající se elektronickými obvody. Vše si musela nastudovat sama. Základní koncepci přístroje odsimulovala v programu P-Spice. Poté přistoupila k vlastnímu návrhu. Navržené obvody si prakticky odzkoušela s hodnotami, které vypočetla. Jejich funkci dokládá měřením, které provedla pomocí digitálního osciloskopu. Nad rámec zadání si sama postavila v laboratoři školy zkušební vzorek přístroje, který je plně funkční. Mohu konstatovat, že předložená bakalářská práce splňuje zadání. Proto ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Kolouch, Jaromír

Úkolem studentky Marie Tobolové bylo prostudovat využití impulzních proudů a mikroimpulzní stimulace a navrhnout přístroj tuto stimulaci umožňující základní experimenty s touto stimulací. V zadání nejsou přesně specifikovány parametry přístoje, ty měly vyplynout z rozboru problému. Podle mého názoru je zadání splněno. V obecné části práce je posouzeno využití elektrického proudu pro terapii a také jeho možné nežádoucí účinky na člověka. Přehled je zpracován v potřebném rozsahu, někde by bylo vhodné uvést více odkazů na literaturu, např. v kap. 6. V kap. 8 je stanoven požadavek na přístoj se širokospektrálním využitím, přičemž byl zvolen tvar impulsů, který podle odst. 8.2 nemá v dosavadní terapii zastoupení. Domnívám se, že je zde poněkud rozpor v požadavcích - půjde-li o dosud nevyzkoušený průběh stimulačního proudu, není dost dobře možné požadovat širokospektrální využití, vhodnou aplikační oblast bude nutno zjistit např. experimentálně. Toto nasměrování je však zřejmě především věc vedoucího práce. U obr. 7 je nevhodně zvoleno označení amplitudy, může být zaměněno s jednotkou proudu. Pro úplnost by mělo být uvedeno, jde-li o napětí při zatížení nebo naprázdno. Dále je navržen jednoduchý stimulátor, který je modelován v programu PSpice, jeho funkce je ověřena realizací funkčního vzorku a jsou přiloženy časové průběhy důležitých obvodových veličin ve vzorku sejmuté osciloskopem. Práce je doplněna fotografiemi realizovaného vzorku i pracoviště, na němž měření probíhalo. Je třeba ocenit realizaci stimulátoru, i když to nebylo v náplni studia studentky. Po formální stránce je práce zpracována pečlivě, jen občas se vyskytují formulační nepřesnosti - např. "proud o napětí 50 V" (s. 14), používání výrazu "odpor" místo "rezistor" apod.

eVSKP id 30689