TESAŘÍK, J. Prostředí pro verifikaci digitálních filtrů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Cílem diplomové práce bylo seznámení se s návrhem systémů založených na digitálních filtrů a možnostmi jejich testování a verifikace. Textová část práce je přehledně rozdělena na teoretickou část a praktickou část, která popisuje navržené verifikační prostředí, postup generování a použití verifikačního prostředí. Formální stránka práce je na odpovídající úrovni. Praktická část práce je na dobré odborné úrovni. Student se v rámci řešení diplomové práce seznámil s možnostmi verifikace systémů založených na digitálních filtrech. Následně navrhl verifikační prostředí v jazyce SystemVerilog a vytvořil funkce v jazyce C++, které umožňují automatické generování verifikačního prostředí. Jako referenční model student použil program Matlab, pomocí kterého je možné získat referenční data pro ověření správné funkce digitálních filtrů. Vytvořené verifikační prostředí však vychází ze základní metodiky pro verifikaci, ale nevyužívá prostředí UVM, které je v současné době považováno za standard. V práci také chybí podrobnější analýza výsledků funkčního pokrytí a pokrytí zdrojového kódu - práce by mohla obsahovat podrobnější popis případů, kdy pokrytí nedosahuje 100% a doporučení pro zvýšení úrovně pokrytí. Zadání práce je splněno. Práci doporučuji k obhajobě a na základě uvedených informací hodnotím stupněm dobře (71b).
Student Jan Tesařík vypracoval diplomovou práci na téme Prostředí pro verifikaci digitálních filtrů. V teoretické části práce se věnuje popisu různých typů digitálních filtrů a problematice verifikace. V praktické části práce je popsána verifikační metoda, verifikační prostředí a software pro generování kódů pro digitální simulátor. Z formálního hlediska je práce pěkně zpracována, bez většího množství překlepů a vhodně doplněna obrázky. Po odborné stránce mám k práci výhrady. Domnívám se, že zvolená metoda verifikace není vhodná pro automatické testy a měla být zvolena verifikace řízená pokrytím s automatickou kontrolou dat pomocí referenčního modelu. Verifikační metoda zvolená studentem tudíž nevedla ke 100% funkčnímu pokrytí ani 100% pokrytí kódu. V práci chybí vysvětlení výběru bodů pokrytí a diskuze nad dosaženými výsledky pokrytí kódu. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C a počtem bodů 75.
eVSKP id 94024