KŘÍŽ, M. Sestavení a hodnocení setu in vitro jamek pro chondrogenní diferenciaci MSC buněk [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student se zabýval návrhem a realizací inkubačního zařízení určeného pro MSC buňky. První funkční vzorek využíval LabVIEW pro snímání teploty. Zde vytvořil konstrukci a funkci ohřevu peltierovými články a ověření graficky zpracoval. V další části se zaměřil na regulaci teploty pomocí Arduina, na kterém je výsledný systém založen. Podmínkami pro inkubaci MSC buněk a metodami regulace teploty se zabývá v úvodní části. Rešerše je přehledná a kapitoly tvoří dostatečný teoretický základ pro následnou část praktickou. V druhé části došlo k rozšíření o kyslíkový senzor. Výsledkem práce je ověřený funkční vzorek kompaktního inkubátoru s regulací teploty a atmosféry. Jeho funkčnost je ověřena výpočty a pomocí grafické analýzy. Produkt byl testován na živých buňkách a snímky morfologie a snímky získané fluorescenční metodou ověřují jejich schopnost inkubace. Student se vývojem zabýval průběžně a vyvíjel značnou aktivitu v práci na vývoji i testování produktu. Prokázal schopnost samostatného řešení celé problematiky. Práce je v dostatečném rozsahu s kvalitními výstupy a zadání je tímto splněno – mimo stimulaci buněk udanou v zadání, která po dohodě s vedoucím práce nebyla realizována a student se tak zaměřil na ostatní prvky zadání. V práci mám výtky zejména k občasnému chybnému formátování a absenci komentářů výstupů u testů prováděných v kapitole 6. Výsledky by mohly být v diskusi dále rozvedeny. Další chyby v práci se týkají absence blokového schématu zapojení jedné z částí produktu a některých technických nedostatků celého funkčního systému. Vzhledem k aktivitě studenta a praktickým výsledkům ale celkově hodnotím práci jako B/86.
Práce studenta Marka Kříže je zaměřena na návrh laboratorního inkubátoru pro zabezpečení podmínek růstu buněk pro experimenty. Student měl navrhnout přípravek pro zajištění podmínek růstu, konkrétně temperování teploty a koncentraci kyslíku v inkubační komoře. Student se však dle mého názoru nezhostil řešení správným způsobem. Po úvodních pasážích, kde jsou popsány informace týkající se kultivace buněk, následují kapitoly zabývající se návrhem přípravku. V kapitole 3 jsou některé obrázky nazvané jako „schéma zapojení“ hybridem blokového schématu a elektrického schéma zapojení, tudíž z nich nejsou zcela patrné vazby mezi jednotlivými komponentami. Jistou výhradu mám k navrženému konstrukčnímu řešení. Peltierův článek má dvě strany, z nichž v jeden okamžik jedna ochlazuje a druhá ohřívá desky chladiče, nebo naopak. Podle nákresu není zřejmé, zda se obě strany článku nacházejí uvnitř izolovaného boxu. Tedy je-li třeba hliníkový box ohřívat, jeho bezprostřední okolí se ochlazuje a opačně. Obávám se, že se tímto přinejmenším výrazně a zbytečně sníží účinnost regulace. Navíc „jemně“ regulovat Peltierův článek je poměrně náročné, doporučoval bych spíše vytápění odporovým tělesem a použití článku pro ochlazování. Nedostatečná dokumentace neumožňuje dané tvrzení ověřit ani vyvrátit. U návrhu považuji jako zásadní chybu absenci celkového schématu zapojení realizovaného regulátoru a rozpisky součástek. Rovněž plošný spoj (příloha E1) je nepoužitelný, jedná se spíše o osazovací výkres, navíc není jasná souvislost se zadáním. Elektrické schéma zapojení si lze pouze z části představit z dílčích částí vyobrazených na obr. 16, 17, 20 a 21, přesto lze v příloze E1 vyčíst např. 4 diody, v práci se ale vyskytuje jenom jedna. V kapitole 5.2 popisuje student tranzistor BUZ11, který je unipolárním FET tranzistorem. Schématická značka bipolárního PNP tranzistoru na obr. 16 tomu však neodpovídá. Rovněž na tomto obrázku nerozumím funkci spínače a rezistoru R1, je-li to předřadný rezistor, má být v sérii s D7 a G. Správnost návrhu napájecího zdroje na obr. 21 nelze potvrdit, protože není znám použitý stabilizátor. Hodnota C2 a C3 – 104, není rozhodně ve správném formátu. Vrátím-li se k obrázku č. 2, je na něm operační zesilovač s plovoucím neinvertujícím vstupem s odkazem na zdroj [5]. Nevyhledal jsem si daný zdroj, ale nevěřím autentičnosti převzatého zapojení. Výsledky uvedené v grafu 5 na str. 27 nejsou naprosto srozumitelné. V práci zcela postrádám odezvu systému regulace, kterou považuji za klíčovou k ověření správnosti návrhu. V kapitole 6 není vysvětlena souvislost mezi daným testem a tématem práce. Čtenář, který je nezasvěcen do problematiky, nemá možnost pochopit význam testů. Po formální stránce je práce zatížena gramatickými chybami (např. imperativ viz s tečkou), i slangovými výrazy (např. trafo). Vyskytují se i velmi nepřesné pasáže, např. kap 5.4 se jmenuje a pojednává o „Měření kyslíku“. Autor má na mysli jeho velikosti, délky či hmotnosti? Informaci se čtenář dozví až v kap. 7 – jedná se o koncentraci. I vzhledem k výše zmíněné absenci schématu zapojení lze na základě kapitoly 6 a přílohy D1 konstatovat, že student patrně sestavil zařízení, kterým je schopen regulovat teplotu a koncentraci kyslíku v inkubační komoře. V práci chybí část bodu 4) zadání, konkrétně „Navrhněte způsob řízení generace stimulů“. Dle informací vedoucího od ní bylo ale po dohodě upuštěno. Předložená práce je po technické stránce na zcela nevyhovující úrovni a s ohledem na uvedené výhrady a nedostatky jsem přesvědčen, že by měla být přepracována. Práci pana Marka Kříže hodnotím známkou „nevyhovující“ / F a přikládám otázky k obhajobě.
eVSKP id 72834