FABIG, J. Návrh a realizace rozměrové modifikace 3D FDM tiskárny REBEL II [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.

Posudek vedoucího

Zemčík, Oskar

Autor zpracoval práci na zvolené téma komplexně a splnil zadání. V úvodní části se věnoval rešerši problematiky 3D tisku. V práci popsal jak jednotlivé metody 3D tisku, tak používané materiály, především z hlediska FDM technologie. V praktické části autor nejprve popsal jednotlivé části Tiskárny Rebel II a jejich funkci. Následně navrhl rozměrové změny a potřebné modifikace prvků tiskárny. Autor provedl rovněž kontrolní výpočet průhybu prodloužené osy Y s vužitím FEA aplikace. Nicméně maximální zjištěný průhyb 0,9mm se jeví jako nereálný a nastal by až u poměrně velkého zatížení. Navíc by vedl k nefunkčnosti celého zařízení vlivem značné nepřesnosti tisku. To se dá řešit zvětšením průměru vodících tyčí. Například při zvětšení průměru tyčí na 10mm by zajistilo jeho 2,5 násobné snížení při minimálním navýšení nákladů. Dále mám k práci následující přípomínky a dotazy: - „Rebel II patří k těm nejrozšířenějším tiskárnám typu RepRap v České republice. Jedná se o pokračování tiskárny Rebel I „ Ve skutečnosti nebyla tiskárna rebel I nikdy zveřejněna a II na ni konstrukčně nenavazuje, římskou číslici II autor použil prostě proto že to byl jeho druhý konstrukční návrh. - „Rozměry tiskového prostoru jsou 200×200×180 mm.“ Ve skutečnosti je na originálním RII tisková plocha znatelně menší než 200x200mm. - Netechnické názvy, jako nerezová ocel , překlepy jako „zajišťující „řežání“ CAD modelu „ - „Marlin je open source firmware vytvořený projektem Reprap.“ Marlin je řídící program tiskárny vytvořený pro různou elektroniku používanou v reprap tiskárnách, odvozený od předchozích jménem sprinter a grbl vyvíjeny momentálně více než 20 autory ("projekt" reprap samotný nic nevytváří ani nenavrhuje). Autor v práci využil znalostí získaných při studiu a splnil požadované zadání, pracoval samostatně a iniciativně a jeho práci doporučuji k obhajobě. Otázky: 1. Mezi jaké typy aplikací z hlediska rozdělení v rámci počítačové podpory se Slic3r řadí (stejně jako třeba Surfcam či solidcam)?

Posudek oponenta

Slaný, Martin

Posuzovaná práce je spíše na nižší úrovni s proměnnou kvalitou. Autor práci rozdělil do třech stěžejních kapitol, kde v první popisuje základní technologie rapid prototyping. K této kapitole bych měl určité výhrady. Autor čerpal prakticky z jediného zdroje a kapitolu prakticky téměř celou pouze parafrázoval. Některé informace jsou tak zastaralé a neaktuální. Autor uvádí například druhy materiálů, které dokáže zpracovat technologie SLM, avšak neuvádí již zásadní informaci, že většina z těchto materiálů jsou touto technologií prakticky nevyužívané a jedná se o materiály spíše experimentální. S ohledem na dynamiku rozvoje zvolené problematiky, bych v této části práce spíše uvítal rešeršní práci z více aktuálních zdrojů. V druhé části práce se autor zaměřuje na popis a vlastní návrh změn na zvoleném zařízení. Tato kapitola je zpracována přehledně a asi nejlépe z celé práce. Taktéž však obsahuje množství nepřesných údajů a názvosloví, související se zdroji, ze kterých autor čerpal nebo spíše, jak zdroje dokázal autor zpracovat a prezentovat. Jako příklad bych uvedl označení technologie tiskárny Rebel zkratkou FDM. Tato zkratka je ochrannou známkou firmy Stratasys Inc., které s projektem RepRap nemá nic společného. Správné označování technologie je zkracováno písmeny FFF (Fused Filament Fabrication), který byl vytvořen přímo vývojáři projektu RepRap. Další nepřesnosti pak následují. Třetí kapitola práci spíše snižuje co do kvality, než naopak. Jistě je vhodné změnu konstrukce ověřit také po pevnostní stránce, avšak k tomuto je zapotřebí hlubších teoretických znalostí simulací, než jaké jsou uvedeny v práci. Zcela zde postrádám jakékoli informace ohledně typu zatížení a velikosti zatěžovacích sil Y osy. Dále pak nelze kladně ohodnotit výsledek bez dalšího komentáře, kdy autor konstatuje, že dojde k posunutí stolu o 0,941 mm v ose Z, přičemž průměr kladeného vlákna je běžně kolem hodnot 0,2-0,4mm. Znamenalo by to, že by vlákno bylo kladeno do vzduchu a nemohlo by tak dojít ke spojení s předchozí vrstvou. Toto autor v práci uvádí, ale tuto skutečnost omlouvá v kapitole 3.3, kde uvádí, že zatížení bývá běžně třetinové a na maximální se dostane jen vyjímečně. I v tomto případě by však docházelo podle výsledků uvedených v práci k nadlimitnímu průhybu, který by byl nevyhovující pro tisk. S ohledem na absenci zátěžné síly použitých při simulaci, zde také postrádám hodnocení, zda by uvedený krokový motor byl pro osu Y dostačující z hlediska výkonu a krouticího momentu. Lze očekávat, že při běžné dynamice 3D tiskáren by tento motor mohl ztrácet kroky a bylo by nutné přistupovat ke snižování posuvů a tím prodlužování doby tisku. V závěrech práce autor velmi stručně zhodnotil dosažené výsledky. Které sice nejsou přesné, ale plynou z řešení práce. I přes uvedené výhrady musím konstatovat, že autor splnil zadané cíle, a práci tak doporučuji k obhajobě s doporučeným hodnocením B – velmi dobře.

eVSKP id 96718