VARGA, K. Širokopásmový nízkošumový předzesilovač [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudky

Posudek vedoucího

Beneš, Petr

Bakalářská práce navazovala na předchozí semestrální projekt. Cílem bakalářského projektu bylo navrhnout a realizovat nízkošumový širokopásmový zesilovač na základě starší verze zesilovače s diskrétními součástkami, příp. se pokusit o novou verzi s integrovanými obvody. Student dokázal samostatně nastudovat potřebné znalosti a prokázal odpovídající odborné znalosti při oživování zesilovače. Pracoval iniciativně na základě pokynů, řešenému problému věnoval čas průběžně během celého semestru, konzultace vyžadoval v odpovídajícím rozsahu. Během práce se nesetkal s významnými problémy

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání B 40/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) C 15/20
Formální zpracování práce C 15/20
Využití literatury C 7/10
Navrhovaná známka
C
Body
77

Posudek oponenta

Havránek, Zdeněk

Úkolem studenta bylo zabývat se problematikou návrhu širokopásmových nízkošumových zesilovačů a na základě získaných informací z teoretického rozboru navrhnout a realizovat zesilovač dle požadavků zadání. Parametry realizovaného zesilovače měly být ověřeny v požadovaném kmitočtovém rozsahu do 2 MHz. Zadání bakalářské práce lze hodnotit po stránce odborné i časové jako středně náročné. Lze konstatovat, že bylo splněno i když s několika výhradami. Student prokázal průměrné znalosti v dané problematice. Práce je členěna do čtyř hlavních kapitol, má 42 stran a 10 stran příloh. V první teoretické části student rozebírá problematiku vzniku šumu a velmi stručně popisuje vlivy obvodového řešení napěťového zesilovače na přenos (zesílení) šumu. Dále již následuje vlastní návrh dvou variant nízkošumového zesilovače. V prvním případě jde o inovovanou diskrétní variantu zesilovače inspirujícího se ve starší konstrukci, kde byly použity moderní aktivní prvky. Druhou variantou byl zesilovač s nízkošumovými OZ. Obě varianty byly s rozpačitými výsledky realizovány a výsledky měření parametrů jsou popsány v poslední části, kde je uvedeno i srovnání s původní diskrétní variantou a popis způsobu ověření daných parametrů. Uspořádání práce má celkem logickou strukturu a rozsah kapitol ve většině případů odpovídá jejích důležitosti. Po formální stránce je práce na velmi dobré grafické úrovni, dobrou jazykovou úroveň kazí množství gramatických chyb a nesmyslný slovosled, který se na některých místech v práci objevuje. Hlavní přínos spatřuji v realizaci a základním ověření dvou typů navržených zesilovačů, i když výsledek ne zcela odpovídá požadavkům na podobné typy měřicích zesilovačů. V případě varianty zesilovače z diskrétních součástek v návrhu úplně chybí výpočet zesílení jednotlivých diskrétních stupňů, nebo alespoň popis, na kterých součástkách je zesílení závislé. Návrh se omezuje jen na výpočet filtrů pro nastavení požadovaného kmitočtového rozsahu. Uvedené nedostatky budí dojem, že danému problému student moc nerozumí. Student dále uvádí, že vybíral vhodné náhrady za původně použité součástky z původní, 20 let staré konstrukce, bohužel v prací chybí srovnání parametrů původních a nově navržených aktivních součástek. U varianty s integrovanými obvody chybí v základním výběru OZ firmy Linear Technology, které jsou svými parametry srovnatelné a v mnoha případech i lepší než popsaní zástupci firem Maxim, TI a National Semiconductor. Bohužel integrovanou variantu se nepodařilo studentovi ve finální verzi (na DPS) rozchodit (zesilovač kmital), jak sám uvádí, kvůli neideálnímu návrhu plošného spoje. Problém si však způsobil sám zejména výběrem integrovaného OZ se čtyřmi zesilovači v jednom SMD pouzdře, kde bude při zesílení celého řetězce 100x na malé ploše DPS docházet vlivem parazitních vazeb k samovolnému rozkmitání. V práci postrádám také výpočet šumových parametrů zesilovače, které student vůbec neřešil ani při vlastním návrhu a nevěnoval se mu ani při ověření parametrů na reálném zkonstruovaném prototypu. I přes uvedené výtky se domnívám, že student splnil zadání a celková koncepce a zpracování práce svědčí o dobrých odborných a technických schopnostech bakaláře.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání C 15/20
Odborná úroveň práce D 33/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse C 15/20
Formální zpracování práce C 7/10
Navrhovaná známka
C
Body
70

Otázky

eVSKP id 14834