ŘEZÁČ, M. Podpůrné algoritmy pro řízení elektrických motorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Diplomová práce se zabývá tvorbou podpůrných algoritmů pro řízení elektrických motorů. Jednalo se o vytvoření ovladačů pro tři vybrané periferie procesoru TC275C, realizující sadu synchronně spouštěných analogových převodů, generování centrované PWM pro obecně vícefázový motor a připojení inkrementálního snímače. Jde o relativně nový typ vícejádrového procesoru pro použití v automobilovém průmyslu. V době započetí prací ještě nebyla k dispozici podpůrná knihovna od firmy Infineon. Ani současná verze nenabízí možnost nastavení v požadovaném režimu. Dalším dílčím cílem byla statická a dynamická kalibrace výstupů GMR snímače. Zadání práce lze považovat za středně obtížné. Jednalo se povětšinou o programování v jazyce C, částečně o programování v prostředí Matlab Simulink a LabView. Student přistoupil k řešení diplomové práce zodpovědně a svědomitě. Rozumně rozvrh čas a nedostal se do žádné časové tísně. Většinu problémů řešil samostatně. Pravidelně využíval konzultace ke sdělení aktuálního stavu prací a plánování následujících kroků. Vytvořené algoritmy statické a dynamické kompenzace parametrů GMR snímače, společně s ovladačem pro synchronní ADC převod jsou v této době součástí testovací platformy pro řízení devítifázového motoru, která vznikla v rámci evropského projektu MotorBrain. Student dle mého názoru prokázal při řešení diplomové práce inženýrské schopnosti. Navrhuji hodnocení výborně (92 bodů).
Pan Martin Řezáč vypracoval diplomovou práci na téma: Podpůrné algoritmy pro řízení elektrických motorů. Zadání diplomové práce bylo velmi obtížné nejen z hlediska odborného, ale především z hlediska časového. Student zdařile pronikl do problematiky tvorby podpůrných ovladačů a algoritmů pro procesor TriCore TC275 CA při řízení elektrických motorů. Autor, práci psanou v logickém sledu, rozdělil do dvou velkých kapitol. První kapitola je věnována popisu procesoru a jeho vybraným periferiím. Dále se student zabývá realizaci vlastních ovladačů a jejich testováním na vývojovém kitu. Vytvořil ovladače pro generování centrované PWM pro třífázový a devítifázový střídač, ovladač pro zpracování signálů z inkrementálního snímače a ovladač A/D převodníku umožňující synchronizovaný paralelní převod více kanálů. Tato část práce má převážně popisný charakter. Bohužel při analýze naměřených průběhů (str. 40, 45 - 47) autor opomněl uvést popis většiny signálů, což značně snižuje vypovídající hodnotu obrázků. V druhé části se zabývá analýzou kvality měření GMR snímačem TLE5009 a následnou kompenzací naměřených výstupů. Bohužel, co způsobuje deformaci výstupního signálu snímače, student v této kapitole neuvádí. Vlastní popis kompenzace působí nepřehledně. Jasně z něj nevyplývá co, jak a proč bylo kompenzováno. Například, o použití algoritmu angle tracking observer se čtenář dozví až v samotném závěru, protože jeho popis v práci je značně zavádějící. V textu práce se vyskytuje řada překlepů, na str. 27 jsou zaměněny ns za s, na str. 44 zaměňuje skupinu kanálů č. 1 za skupinu č. 2. Při prvním použití zkratek, není uváděn jejich význam. Autor také nesprávně pracuje s citacemi. V textu se vyskytují minimálně, převážně jsou uváděny jen u převzatých obrázků. V seznamu literatury jsou uvedeny zdroje [1, 3], které nejsou citovány nikde v textu práce. Zadání práce považuji za zcela splněné. Zejména oceňuji studentovu práci, při tvorbě ovladačů periférií, při níž prokázal výborné inženýrské schopnosti, a proto i přes uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě s hodnocením A 90 bodů.
eVSKP id 85116