ČURDA, P. Měřicí přístroj HDO signálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem diplomové práce, která byla vypisována ve spolupráci s firmou EGC-EnerGOConsult ČB, s.r.o, byl popis požadavků kladených na měřicí přístroj HDO signálů, návrh a výpočet nejistot měření jednotlivých veličin u nově vyvíjeného měřicího přístroje SVA-M a provedení praktických měření. V průběhu práce se ukázalo, že hlavním problémem bude stanovení základní chyby přístroje SVA-M pro jednotlivé měřené veličiny, která nebyla výrobcem stanovena. Navíc měl diplomat k dispozici pouze jeden vzorek přístroje. Na tento problém se diplomant ve své práci zaměřil a provedl teoretický výpočet základní chyby měřicího přístroje, což ověřil také simulaci a kontrolním měřením. Diplomová práce navazovala na předchozí semestrální práce. Rozsah práce 75 stran (úvod až závěr) odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. Práce je psaná v logickém sledu a je na dobré jazykové úrovni. Při vypracování práce student vycházel z rozsáhlého literárního průzkumu. V seznamu literatury je uvedeno 30 literárních zdrojů, na které se v práci průběžně odkazuje. Diplomant si velmi dobře rozvrhl práci, pracoval samostatně a systematicky. Vzhledem ke kombinované formě studia probíhaly konzultace obvykle emailovou formou. Konzultace potřeboval v přiměřené míře a průběžně předkládal výsledky své práce. Doporučuji práci k obhajobě.
Předložená diplomová práce se věnuje problematice testování a charakterizace měřicích přístrojů pro analýzu signálů HDO ve dvou oblastech. První oblast souvisí s definicí požadavků a potřebných zkoušek pro zajištění elektromagnetické odolnosti a elektrické bezpečnosti a druhou oblastí je stanovaní základní chyby měřicího přístroje a následně nejistoty měření. Zadání práce je možné považovat za středně náročné a dle předložené písemné zprávy je možné konstatovat, že všechny vytyčené cíle byly splněny. Diplomant musel v rámci řešení práce nastudovat potřebné normativní dokumenty definující požadavky na přístroje tohoto typu z hlediska EMC i elektrické bezpečnosti, na jejichž základě připravil plán pro testování analyzátoru signálů HDO vyvinutého firmou EGC. Pro zpracování druhé, praktické, části práce se musel seznámit s hardwarovou i softwarovou strukturou zařízení externí firmy a obecnými metodami pro stanovení chyby přístroje a nejistoty měření, aby mohl nadefinovat skutečné katalogové parametry zařízení, ověřit jejich relevantnost měřením a vyjádřit nejistoty měření s ohledem na předpokládané použití přístroje. Práce je zpracována v rozsahu 75 stran textové části a je rozdělena do 10 hlavních kapitol. Kapitoly by ale mohly být strukturovány přehledněji a seskupeny do menšího počtu větších celků. Střídání ryze teoretických kapitol zpracovaných z literárních zdrojů s praktickými částmi, které jsou vlastním dílem diplomanta, nevytváří jasnou posloupnost od teoretických předpokladů ke konkrétním aplikacím na reálném zařízení. První kapitola popisuje systém HDO a jeho typické parametry, následovaná kapitolou o principech měření signálů HDO. Tyto kapitoly uvádí čtenáře do problematiky přenosu informace zakódované do signálu, jeho vyhodnocením a analýzou, v prostředí energetických sítí. Následující kapitola již řeší oblast EMC a elektrické bezpečnosti pro analyzátor HDO, a závěry této kapitoly jsou základním návodem pro realizaci potřebných testů pro zajištění odolnosti a bezpečnosti uvedeného zařízení. Následuje tematicky druhá část práce věnující se stanovením chyb přístroje a nejistotám měření. Teoretická kapitola o nejistotách by měla předcházet výpočtu nejistot měření, až po vyjádření chyby přístroje. K rozsahu kapitol nemám zásadních připomínek, jen zmíněná posloupnost nevytváří plynule se rozvíjející dokument. Připomínku mám k teoretickému rozboru nejistot typu B, kde výčet zdrojů nejistot není úplný, i když následně diplomant i další zdroje při výpočtu chyb uvažuje. Další připomínku bych měl k zaokrouhlování výsledků výpočtů, které nerespektuje obecná doporučení. V případě diplomové práce, která je zaměřena na tuto oblast, bych očekával bezchybný přístup. Uvádění některých výsledků výpočtů na nesmyslně velký počet platných číslic nedává smysl (např. Tab. 11.2) a v drtivě většině případů není ani potřebné pro další zpracování. Naopak kladně hodnotím přehledné zpracování velkého množství dat a jejich celkovou prezentaci. V závěru bych očekával zhodnocení dosažených výsledků – návrhový předpoklad vs. teoretický výpočet vs. praktické měření. Stručné opakování obsahu kapitol je nadbytečné a nemá žádnou informační hodnotu. Po formální stránce práce obsahuje pouze minimum stylistických chyb a je téměř bez překlepů a gramatických chyb. Po grafické stránce je práce také na velmi dobré úrovni. Práce s literaturou je na dobré úrovni, jsou citovány nejenom normativní dokumenty, ale i další odborná literatura věnující se dané problematice. I přes uvedené drobné výtky a připomínky k práci se domnívám, že diplomant prokázal inženýrské schopnosti a práci doporučuji k obhajobě. Navrhuji hodnocení velmi dobře B/85.
eVSKP id 119218