DAREBNÝ, T. Degradační testy polymerních materiálů vystavených klimatickým podmínkám [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.

Posudky

Posudek vedoucího

Vaněk, Jiří

Úkolem studenta v bakalářské práci bylo seznámit se s metodami měření funkčních vlastností materiálů pro pouzdření solárních článků a s normami pro degradační testy. Na vybraných vzorcích pouzdřicích materiálů provést vyhodnocení dielektrických vlastností materiálů vystavených zrychlenému stárnutí zvýšenou teplotou a vlhkem. Student Tomáš Darebný se ve své práci prostudoval normy definující konstrukci a typ fotovoltaických panelů vhodných pro dlouhodobý provoz v mírných venkovních klimatických podmínkách a normu pro určení paropropustnosti materiálů. V praktické části provedl měření elektrických vlastností vzorků materiálů používaných pro pouzdření fotovoltaických panelů a jejich paropropustnost a výsledky vyhodnotil. Přes drobné nedostatky, jako jsou a stylistické chyby je práce sepsána přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Zadání práce bylo splněno v dostatečné míře. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru bakalářského studijního programu. Předložená bakalářská práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na bakalářskou práci. Proto doporučuji práci k obhajobě a všechny projevy studenta hodnotím známkou D.

Navrhovaná známka
D
Body
65

Posudek oponenta

Špinka, Jiří

Předložená bakalářská páce řeší problematiku degradace vybraných polymerních materiálů, používaných pro pouzdření solárních článků vlivem působení klimatu. Měla se zaměřit i na zrychlené klimatické zkoušky využívající zvýšenou teplotu a vlhkost. V teoretické části shrnul student informace o požadavcích na panely a materiály pro fotovoltaiku, i základní informace o principech, konstrukci a používaných materiálech. Kapitola o pouzdřících materiálech je dle mého názoru příliš stručná a vůbec se třeba nezmiňuje o polyolefinech, kterým se pak ale věnuje v praktické části. Vůbec se nezmiňuje i o ČSN EN 60068 ani se nezabývá kondenzací vlhkosti, která v případě solárních článků hraje dosti podstatnou roli, totéž platí o namrzání. Celá praktická část se zabývá pouze vlivy vlhkosti, ale v zadání je stanoveno, že se má zabývat i zrychleným stárnutím, což obnáší zvýšenou teplotu. Zadání tedy bylo splněno jen částečně. Pro měření byl zvolen netradiční způsob podle autora „přirozeného“ navlhání, které jak uvádí, probíhalo při teplotě 20°C (byla opravdu stálá?) v nádobě v určitým množstvím vody na dně, bez uvedení hodnoty vlhkosti, přitom existují roztoky solí, kterými lze relativní vlhkost v uzavřeném prostoru nastavovat poměrně přesně. Vzorky byly nalaminovány na materiál pro plošné spoje (zřejmě FR4) a z práce není vůbec zřejmé, zda z jedné strany či obou. Vlivy navlhání na parametry tohoto podkladového materiálu bez folie, nebyly vůbec zjišťovány. Folie byly tvořeny materiály EVA, polyolefin, ionomer a byla měřena i folie bez vytvořených elektrod označená jako Tedlar i když jak student uvádí tak měření proběhla již v rámci semestrálního projektu. V závěru hovoří pan Darebný o tom, že bylo zkoumáno, jak na materiály působí vlhké teplo, přitom žádný vliv tepla sledován nebyl. O použitých materiálech není uvedena žádná podrobnější informace. Poslední věta uvedená v závěru (str.37) do práce typu bakalářská práce NEPATŘÍ. O „naučnosti“ práce pochybuji, myslíte si, že naměřené výsledky ukazují na degradaci zkoumaných materiálů? K práci mám následující připomínky: Proč není uvedena alespoň základní informace o polyolefinech? Str. 22 ř2. dole se píše Bude popsána norma…ale v práci podrobněji popsána není, zmínka na str.23 je nedostatečná. Viděl jste vůbec tuto normu? Str. 27 ..chybí popis jak probíhalo vybití vzorků. Str. 28 jaká byla vlhkost v nádobě, jaká byla teplota, při které byly vzorky vlhkosti vystaveny? Str. 29 co znamená bylo provedeno znečištění? Jednotky uvedené u vnitřní rezistvity jsou špatně. Str.33 lze vysledovat jak dlouho trvalo prvotní navlhnutí vzorků? Str.34 uvádí výrobce zařízení, nějakou přesnost naměřených hodnot při měření paropropustnosti? I když v předložené práci je množství nedostatků, doporučuji ji k obhajobě.

Navrhovaná známka
E
Body
56

Otázky

eVSKP id 74354