FILKA, P. Síťování kolagenu pomocí oxidované celulózy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Vojtová, Lucy

Diplomová práce Bc. Pavla Filky je zpracována na velice dobré úrovni v angličtině, přehledně a precizně. Pokud vycházím ze zadání práce, tak se bohužel nepodařil najít optimální poměr mezi kolagenem a celulózou k dokonalému zesíťování, také interpretace vztahu kolagen - celulóza není zcela jednoznačně popsaná. Nicméně bylo připraveno a zpracováno velké množství vzorků, které byly analyzovány nezávislými metodami, znichž některé se shodovaly a některé však měly opačný charakter. Zadané téma se ukázalo jako velmi komplikované a časově náročné, proto pro úplnost zadání by bylo vhodné v práci pokračovat a určité jevy lépe vysvětlit. Vzhledem k těmto poznatkům však hodnotím předloženou práci výborně, naměřená data byla pečlivě vyhodnocena a uvedena v příloze.

Posudek oponenta

Márová, Ivana

Předložená diplomová práce je zaměřena na vysoce aktuální problematiku studia možností síťování kolagenu pomocí oxidované celulózy, čímž se zvýší stabilita kolagenu a podstatně rozšíří jeho využitelnost v biomedicínských aplikacích. V práci byly testovány pomocí řady instrumentálních technik (UV/VIS, FT-IR, GPC, SEM) charakteristiky směsí obsahujících různé poměry kolagenu a celulózy. Práce je sepsána na 94 stranách v anglickém jazyce, je klasicky členěna a obsahuje rozsáhlý soubor 46 příloh. Teoretická část je zpracována sice stručněji, ale přehledně a výstižně, s relativně malým množstvím překlepů a chyb. Připomínky uvedené níže se týkají zejména citování literárních zdrojů. Celkový seznam citací obsahuje 40 odkazů, většinou z aktuální separátní literatury. Zpracování seznamu literatury obsahuje sice řadu formálních nedostatků, ale údaje uvedené u většiny citací umožňují dohledání zdrojů. Přestože se nejedná o povinnou kapitolu, uvítala bych samstatnou formulaci cílů práce vycházejících z rešerše a vedoucích ke koncepci experimentální části. Metody jsou popsány podrobně, v logickém sledu. Výsledky jsou názorně dokumentovány obrázky, tabulkami a grafy, místy je interpretace nejednoznačná, což může souviset s charakterem studované matrice. Závěry jsou formulovány výstižně, jasně a shrnují podstatné výstupy práce. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a s ohledem na splnění všech bodů zadání práci doporučuji k obhajobě a hodnotím celkovou známkou "výborně" (A). Formální připomínky: 1) U citací není dodržena příslušná norma; není jednotně uváděn seznam autorů (plná jména či iniciály), plný název periodika či zkratka, velikost a typ písma, kapitálky apod. 2) V seznamu příloh je uvedena příloha 46, která na str.94 chybí. 3) V přílohách shrnují tabulky změny píků 1-4, z popisu příloh není zcela jasné, o jaké píky se jedná a jak byly získány. 4) Je správný termín "deconvulation" (str.57, 2.odstavec) nebo termín "deconvolution" (str. 57, 1.odstavec) a co znamená? Poznámky a dotazy : 1) Podle čeho byly voleny řádově hmotnostní poměry mezi kolagenem a celulózou? Jak moc "kolagenový" je materiál 1:9? 2) Proč byl pro úpravu vzorků směsí kolagen-celulóza použit právě SDS? 3) Je dostačující sledovat degradaci kolagenu pouze gravimetricky (str.38-39)? Co jsou to "malé kousky" (str.34)? 4) Je v grafech 22 a 23 vyhodnocen vždy celkový úbytek hmotnosti vzorku za daný čas? Jak si vysvětlujete oscilace např. u vzorků 9:1, 3:1 i 1:1 (menší úbytek po delším čase inkubace?) 5) Byla nějak stanovena mez detekce ninhydrinové metody? Zdá se Vám absorbance 0,002 dostatečná pro hodnocení obsahu volných aminoskupin? Jak byl proveden přepočet na %? 6) Jak si vysvětlujete přírůstek obsahu volných aminokskupin v kolagenu s přídavkem celulózy (str.43 a dále)? 7) Jak si vysvětlujete jinou výchozí hodntu obsahu volných aminoskupin kolagenu ve směsi 1:0 a ve filmu 1:0 (tj. čistý kolagen)? 8) Jakým způsobem byly zjištěny hodnoty Mn a PDI u celulózy, když GPC je relativní metoda?

eVSKP id 16427