FRANEK, M. Vývojový kit pro komunikaci mikrokontrolérů s počítačem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
V diplomové práci student zpracovává problematiku komunikačních platforem používaných v počítači. Cílem je vytvoření výukového kitu pro laboratorní cvičení, ve kterých mohou studenti komunikovat mezi počítačem a libovolným mikrokontrolérem pomocí vybraných komunikačních platforem: USB, WiFi, BlueTooth, Ethernet. Výukový kit umožňuje nastavovat provozní parametry, měřit vybrané průběhy a také zobrazovat pomocné sběrnice jako jsou: I2C, UART, SPI. Po celou dobu realizace diplomové práce student velmi pilně pracoval, pravidelně docházel na konzultace a prokazoval odbornou připravenost. Rovněž se snažil o dosažení co nejlepšího výsledku tím, že posouval požadavky zadání směrem k náročnější realizaci. Práci si rozvrhnul optimálně, takže mu zbyl čas na pečlivou tvorbu textové části, která je po formální a technické úrovni na odpovídající úrovni. Všechny cíle kladené na diplomovou práci student bezezbytku splnil, vytvořil funkční výukový přípravek, který podrobil testování a měření. Závěrem sestavil návrh laboratorního cvičení. Bohužel i přes pečlivý studentův přístup se textová práce nevyhnula drobným formálním pochybením, jako jsou formátování textu, zarovnání bloků atd. Tyto drobné prohřešky mi nebrání, abych práci ohodnotil 91 body jako výbornou.
Student se v diplomové práci zabývá návrhem vývojového kitu pro výuku laboratorních cvičení. Práce je rozdělená na teoretický úvod, kde v první části student popisuju komunikační rozhraní, které použil v návrhu. V práci jsou některé překlepy, avšak ve velmi malém množství. V další části student popisuje samotný návrh zařízení. Student popisuje zvolený návrh i vysvětluje proč v konečném důsledku některé součástky neosadil, jako například RC článek pro ošetření zákmitů tlačítek. Jen bych upozornil studenta na nejednotné používání veličin, kde student na straně 40 uvádí minimální tloušťku cest v milech a velikost prokovů v milimetrech. Dále student mohl uvést výpočet minimální šířky vodičů pro vedení cest z proudové zatížitelnosti vodičů. V testovací části student uvádí naměřené výsledky, kde u I2C komunikace je zřetelné použití velkých pull-up rezistorů pro uvedenou rychlost komunikace. Pokud by student použil menší rezistory, byla by nástupná hrana strmější. Jako velmi pozitivně hodnotím uvedení spotřeby OLED displeje na jeho samotném zaplnění. U měření datové propustnosti však student uvádí naměřená data, která jsou velmi sporná. Například UART sběrnice, kde datová propustnost je 2,5 MB/s, což vůbec neodpovídá zvolené rychlosti uvedené výše, 115 200 kbit/s tedy 14,4kB/s. V příloze student uvádí i samotné zpracování do laboratorní úlohy. Avšak i přes veškeré výše uvedené připomínky, student splnil zadání v plném rozsahu a i samotné zpracování práce je na vysoké úrovni, proto navrhuji práci k obhajobě a navrhuji bodové ohodnocení 92 bodů.
eVSKP id 119409