POJER, S. Přesnost měření elektrických veličin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Rozsívalová, Zdenka

Student Stanislav Pojer realizoval veškeré experimentální práce, spojené se zpracováním bakalářské práce, v laboratořích Ústavu elektrotechnologie FEKT, zkušební zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem ústavu. Na základě výsledků experimentů zpracoval bakalářskou práci v rozsahu 40 stran včetně seznamu použité literatury a přehledu symbolů používaných v textu a doplnil ji 10 stranami přílohy ve formě tabulek s naměřenými daty. Práci správně rozčlenil na teoretickou a experimentální část a doplnil úvodem do studované problematiky a závěrem shrnujícím význam provedených experimentů. V teoretické části jsou podány základní informace o problematice chyb a nejistoty měření, tato část měla být rozsáhlejší, jelikož tvoří podstatnou část zadaného projektu. V dalším se student soustředí na problematiku dielektrické relaxační spektroskopie v časové oblasti, popisuje zkušební materiál (popis je velmi stručný), měřicí přístroje a zařízení včetně elektrodových systémů a jim odpovídající chyby, nepřesnosti a nejistoty. V průběhu této části práce, tj. v období získávání teoretických znalostí a vědomostí, nutných k provedení předepsaných experimentů, prokázal student celkem samostatný přístup a schopnost práce s doporučenou literaturou. Velmi málo však využíval možností konzultací s vedoucí práce. Praktická část tvoří přehledně sestavené tabulky, uvádějící příklady naměřených a vypočtených hodnot, a grafické závislosti zobrazující, nejen absorpční charakteristiky a časové závislosti rezistivity experimentálních vzorků, ale ve většině případů i vypočítané nejistoty. K této etapě práce přistupoval student pečlivěji a zodpovědněji, jednotlivé etapy práce a dosažené výsledky konzultoval s vedoucí práce; na všechna jednání přicházel připraven. Ve vyhodnocení experimentálních prací postrádám rozsáhlejší interpretaci dosažených výsledků. Předložená práce je sepsána přehledně, s vnější úpravou a grafickým zpracováním na dobré úrovni. Požadavky zadání byly v podstatě splněny, v práci student postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval celkem samostatně a s potřebnou iniciativou. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na bakalářskou práci. Výsledky provedených experimentů se uplatní při návrzích a realizacích elektroizolačních soustav.

Posudek oponenta

Frk, Martin

Student se v bakalářské práci zabýval vyjadřováním přesnosti měření absorpčních charakteristik pomocí nejistot měření. Teoreticky popsal způsob výpočtu jednotlivých druhů nejistot, které správně aplikoval na změřené průběhy nabíjecích a vybíjecích proudu. Toto nelze říci o použití nejistot v případě vnitřního odporu, jako nepřímo měřené veličiny. Kromě interpretace výsledků pomocí nejistoty měření jsou v práci uvedeny i matematické aproximace vybraných vybíjecích proudů. Vzhledem k textu zadání, v rámci kterého měl student věnovat pozornost vlivů nastavení parametrů měřicího systému, bych očekával i sledování vlivu nastavení vlastních přístrojů a nejen připojených elektrodových systémů. Obecně lze konstatovat, že vyhodnocení experimentu i odborná úroveň práce odpovídá průměrným znalostem a schopnostem studenta bakalářského studia. Po formální stránce zpracování textové i grafické podoby je bakalářská práce opět na průměrné úrovni s občasným výskytem stylistických a typografických nedostatků. Z věcných a formálních nedostatků je nutné upozornit na následující okolnosti: - při výpočtech vnitřní rezistivity pro jednotlivé elektrodové systémy jste do výpočtu podle rovnice (13) nezohlednil efektivní plochu, ale pouze skutečnou plochu měřicí elektrody - způsob výpočtu nejistoty vnitřního odporu není v práci uveden a z popisu obrázku Obr. 14 vyplývá, že uvedeným způsobem není možné nejistotu počítat (jedná se o nepřímo měřenou veličinu) - na str. 36 uvádíte porovnání časového průběhu vnitřní rezistivity pro různé přístrojové vybavení. Modrý průběh odpovídající elektrometru Keithley 6517A a identickému elektrodovému systému by měl mít v obou grafech stejný průběh, ale opak je pravdou. Uvedené průběhy u mě vyvolávají pochybnosti o správnosti výpočtů. - není použita jednotná šablona pro celou práci - část textu není zarovnána do bloků, - grafické vyjádření kombinované nejistoty by mohlo být realizováno pomocí chybové úsečky a ne pomocí teček, - nejednotné použití desetinné čárky - tečky ve výpočtech a tabulkách (str. 23, 26,…), - nejednotný zápis exponentu u výsledků - kombinace exponentu E na X a v zápětí pomocí 10 na X (str. 23 a 25), - časové závislosti proudů by bylo vhodnější uvádět v log-log souřadnicích, - překlad abstraktu, zejména použití odborné terminologie a klíčových slov, je přímo katastrofální, - v práci se vyskytuje poměrně velká prázdná místa; uvedené obrázky přístrojů jsou až příliš velké a není u nich uveden odkaz na literární zdroj - v seznamu veličin nejsou uvedeny jednotky a některé veličiny nejsou uvedeny ve vlastním textu práce (např. koeficient citlivosti Ai). Předloženou práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 31498