BOUŠKA, M. Kombinovaný vliv skelných vláken a uhlíku jako aditiv záporné elektrody na vlastnosti olověného akumulátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Marek Bouška se ve své práci zabývá kombinovaným vlivem optimálního množství uhlíku CR2996 a různých typů a množství skelných vláken na životnost olověného akumulátoru. Výsledky naznačují, že přítomnost skelných vláken v záporné aktivní hmotě olověného akumulátoru dále zlepšuje parametry experimentální aktivní hmoty s aditivem CR2996. Předpokládáme různé mechanismy účinků těchto dvou aditiv, které vedou k ještě výraznějšímu potlačení sulfatace a prodlužení životnosti olověného akumulátoru v náročném režimu provozu hybridních vozidel. Výsledky bakalářské práce přináší důležité poznatky do problematiky olověných akumulátorů a mohou hrát významnou roli při odstraňování degradačních jevů souvisejících s režimem provozu PSoC. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval bakalářskou práci v rozsahu 48 stran včetně seznamu použité literatury. Práci rozčlenil do pěti základních kapitol. Teoretická část obsahuje představení problematiky elektrochemických zdrojů proudu a hybridních elektrických vozidel (HEV). Součástí teoretické části práce je i detailní popis olověných akumulátorů a aditiv používaných v záporných elektrodách. Praktická část popisuje výrobu experimentální elektrody s nespojitým systémem rovnoběžných žeber a přípravu vlastních experimentů. V závěrečné části se student věnuje detailnímu vyhodnocení provedených experimentů. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na bakalářskou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Student Marek Bouška vypracoval bakalářskou práci na téma vlivu uhlíku a skelných vláken na parametry záporné elektrody v olověném akumulátoru. Práce, ve svém rozsahu 48 stran, je přehledně členěna do osmi kapitol, přičemž v teoretické části je pojednáváno obecně o různých typech elektrochemických zdrojů proudu, jsou zde zmíněny různé typy uspořádání pohonných systémů hybridních elektrických vozidel (HEV) a v závěrečných čtyřech stranách autor vysvětluje vlastní princip olověného akumulátoru a opět popisuje obecné rozdělení těchto článků. Hlavní nedostatek této části spatřuji v nedostatečně zpracovaném rozboru, který je zaměřena právě na vliv různých aditiv používaných v olověných akumulátorech, kde by bylo jasně vysvětleno, za jakým účelem byla aditiva přidávána a jakým degradačním jevům by měla zabraňovat. V této souvislosti bych také očekával spíše rozbor degradačních procesů než čtyřstránkový, zcela obecný rozbor různých typů elektrochemických zdrojů proudu. Experimentální část pojednává o přípravě, měření a představuje vyhodnocení deseti různých typů olověných elektrod. Elektrody byly připraveny s rozdílnými typy skelných vláken a v různém zastoupení. Množství provedených a následně diskutovaných experimentů je velmi rozsáhlý, což mírně komplikuje orientaci v textu a tento fakt je také podpořen, z mého pohledu, ne zcela logickým zařazením kapitoly věnované PSOC běhům, která je zařazena až k závěru experimentální části. To mírně komplikuje také vyhodnocení prvních cyklů v režimu DOD, kdy čtenář neví v jakém stavu se elektrody po PSOC cyklech nacházely. Na této části práce bych chtěl ocenit zejména množství provedených experimentů a dále pečlivou diskuzi k naměřeným průběhům. Nelze si však nepovšimnout jistých faktických nesrovnalostí. Autor například na str. 27 uvádí: „změny potenciálu záporné elektrody jsou mnohonásobně větší než změny potenciálu kladné elektrody“ z čehož vyvozuje, že napětí na článku odpovídá změnám záporné elektrody. S tímto vzhledem k prezentovaným křivkám na Obr. 6-3 nelze souhlasit. Při vyhodnocování dochází také opakovaně k chybnému popisu, kdy student píše, že při nabíjení záporné hmoty její potenciál narůstá či vzrůstá. Závěrem mám jednu faktickou připomínku k celému experimentálnímu testování. Připravené elektrody měly již po procesu zrání odlišné hmotnosti a to přibližně v rozmezí 20 % a postupným odebíráním vzorků se tento rozdíl ještě zvětšoval. Toto z mého pohledu může mít vliv na naměřená data, a to zejména vzhledem ke skutečnosti, že parametry nastavovaných měření neberou (alespoň dle dostupného popisu) ohled na hmotnost a tedy kapacitu elektrody. Z uvedeného vyplívá, že elektrody s nižší hmotností mohly být zatěžovány neúměrně více, po přepočtení na jejich kapacitu, než ty s větším množstvím aktivní hmoty. I přes výše uvedené výhrady student splnil zadání práce ve všech vytyčených bodech a proto práci doporučuji k obhajobě. Vzhledem k pečlivě prováděným diskuzím a velkému rozsahu naměřených dat přiděluji práci 80 bodů.
eVSKP id 103146