ODEHNAL, P. Výroba a použití odlitků ze zinkových slitin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.
Cílem bakalářské práce bylo provést rešerši na téma "Výroba a použití odlitků ze zinkových slitin. Nepodmíněným cílem bylo doplnit práci např. o experiment či jinou práci týkající se tématu. V teoretické části student shrnul a popsal princip získávání zinku a následně seznamuje čtenáře se slitinami zinku a jejich zpracováním, zejména odléváním. V další části pak popisuje příklady použití odlitků ze zinkových slitin. Součástí práce je praktická část, která se zabývá optimalizací výroby vybrané součásti vyráběné vysokotlakým litím. Práce po formální stránce vyhovuje, obsahuje však některé pravopisné chyby a občas netechnické výrazy. Student při zpracování celé práce pracoval samostatně, aktivně a s využitím pravidelných konzultací. Prokázal, že je schopen sepsat rešerši na zadané odborné téma na dobré úrovni. Studentův přístup i jeho práci hodnotím kladně a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Cieľom práce bolo spísať literárnu rešerš na tému výroba a použitie odliatkov zo zinkových zliatin. Tento cieľ bol študentom adekvátne splnený. Splnený bol aj nepodmienený vedľajší cieľ, a to experiment týkajúci sa odliatku zo zinkovej zliatiny, pri ktorom bola vyhodnotená vnútorná porezita odliatku a bola navrhnutá zmena jeho konštrukcie, aby výsledný odliatok vyhovel požiadavkám na kvalitu. V literárnej rešerši študent vhodne predstavil vlastnosti zinku, jeho zliatin, výrobu odliatkov a použitie zinkových odliatkov v bežnom živote. Práca v akurátnej miere vystihuje všetko podstatné pre danú tému a je logicky správne usporiadaná. Úroveň práce však výrazným spôsobom znižuje nesprávna štylistika a pravopis, príliš časté sú nesprávne vyskloňované slová, objavujú sa aj preklepy, typografické chyby (napr. použitie spojovníka namiesto pomlčky pri udávaní rozsahu) či neodborné slovné formulácie (napr. str. 10: „Zinek se řadí mezi dobré slévárenské kovy. Pyšní se velkým množství užitných vlastností“). Niekoľko poznámok k formálnym záležitostiam: - Str. 11 – 14 a 16 – 17: V niekoľkých za sebou idúcich odsekoch vychádza autor z jediného zdroja ([1], resp. [5]) - Na obr. 1 – 8 (atď.) sa autor neodkazuje v texte. - Str. 11 (atď): autor používa pojem sírnik (zrejme pochádzajúci zo zdroja). Ide o starší pojem, v súčasnosti je správnym pomenovaním sulfid. V práci sa vyskytli aj odborné nezrovnalosti: - Str. 11 (atď.) autor udáva rafináciu zinku ako jednu z 3 metód výroby zinku (spolu s pyrometalurgickou a hydrometalurgickou). Ako však aj vyplýva z textu, ide o sekundárnu operáciu už vyrobeného zinku s cieľom zvýšiť jeho čistotu, takže nejde o výrobu samotnú. - Str. 24: autor uvádza spôsob výroby vytaviteľného modelu vstreknutím vosku do matečnej formy pod tlakom. Avšak existuje, a v prípade ručnej výroby sa často používa, aj výroba modelu pomocou gravitačného odlievania vosku. - V rovnakom odseku autor popisuje výrobu keramických škrupín, pričom po obale v keramickej suspenzii autor spomína posyp „částečkami keramiky“. V skutočnosti ide o posyp ostrivom (na báze SiO2, Al2O3, ZrO apod.). - Str. 26: na obr. 15 autor pomenúva náliatkovú časť formy ako „výdech“, čo je nezmysel. Na tom istom obrázku používa pojem vtokový otvor. V tomto prípade je zaužívanejší pojem vtoková jamka. - Str. 27: Autor tvrdil: „Díky poměrně vysoké hustotě samotného zinku mají odlitky vysokou těsnost“. Na tesnosť odliatku majú zásadný vplyv iné parametre, vplyv hustoty na tesnosť možno brať len prenesene (ako väčšiu dosadzovaciu schopnosť), preto možno takto všeobecne napísané tvrdenie označiť ako nesprávne. - Str. 39: Autor udáva, že poréznosť vzniká uzavretím vzduchu vo forme pri procese plnenia. Ide však len o jednu z možností, za poréznosť možno považovať aj stiahnutiny, riediny či bubliny. Praktická časť sa venuje úprave konštrukcie odliatku pádla. V práci nie je patrične vyhodnotené, či použité zmeny viedli k potlačeniu vzniku chýb (vád) – a to únavových trhlín, ako aj skrútenia odliatku pri procese vyhadzovania. Výsledky merania poréznosti boli tiež nedostatočne vyhodnotené, navyše ak išlo o meranie len jedného kusu (otázka 3) z každého konštrukčného variantu, sú namerané výsledky štatisticky nevýznamné a nemožno na základe nich zodpovedne predpovedať kvalitu neskôr odlievaných kusov.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | D | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | E | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 140398